Mé životní číslo je 1. Slunce. Ze všech charakteristik čísla, které vypočítáte prostým součtem všech číslic ve vašem datu narození, mě nejvíce fascinují údajné sklony k vůdcovství. Osobní váhavost a obtíže v hledání vlastní cesty? Určitě! Malá pomoc a podpora z vnějšku? Velmi často! Osamělost? Ano, bohužel ano. Ale sklony k vůdcovství?
Já nechci nikoho nikam vést, nechci nikomu velet. Nejsem totiž psychopat! Kniha Hadi v oblecích aneb psychopat jde do práce celkem výstižně a na vědeckém základu rozklíčovává, proč jsou na vedoucích pozicích v korporátech v naprosté většině psychopati. Co je charakterizuje a co je spojuje. Touha být výš než ostatní, rozhodovat o nich, mít je v hrsti. Manipulovat. Stoupat nahoru v kariérním i společenském žebříčku za každou cenu. Kupředu, levá! Zpátky ni krok! Je až neuvěřitelné, jak v tom některé lidi poznávám. Jak poznám, že jsou to psychopati?
Pozoruji přátele, jestli zívnou, když zívne někdo jiný. Psychopat se zíváním nenakazí. Méně zjevné jsou změny na orbitofrontální mozkové kůře, ty nepoznáte, dokud vás jeho chování nevyděsí k smrti. Oni však výraz strachu v obličeji nedokáží rozpoznat, chybí jim empatie. Dalším vodítkem může být jejich neschopnost rozpoznat některé vůně, zejména štiplavé vůně modrého sýra nebo svěží vůně posekané trávy. Pro lepší práci v terénu zde máte slavný Harův psychopatický seznam o 20 položkách.
uvolněnost a povrchový šarm; grandiózní představa o vlastní hodnotě; potřeba podnětů/náchylnost k nudě; patologická lhavost; mazanost/manipulativnost; absence lítosti a viny; oslabené afektivní reakce; bezohlednost, absence empatie; parazitický životní styl; špatná kontrola vlastního chování; promiskuitní sexuální chování; problémy s chováním od časného věku; chybění realistických dlouhodobějších cílů; impulzivita; neodpovědnost; odmítání odpovědnosti za vlastní činy; mnoho krátkodobých manželství; delikvence v mládí; zrušení podmíněného propuštění; univerzální zdatnost v kriminálním prostředí.
Tak co? Je někdo kolem vás vůbec normální? Nebo je to samý asociál, sociopat, psychopat? Jak říká Claire, z brambory slunečnici neuděláš. Takže je zbytečné se snažit někoho zušlechťovat, vychovávat, předělávat. Protože kdoví, jestli jsou naše představy o tom, co je správné, správné? Každý má svou cestu. V pořádku. Horší je, když se vám postaví do vaší vlastní cesty. Kdo s koho? Mám těm „lepším lidem“ cestičku umetat nebo jim jít raději z cesty? Ke správnému rozhodnutí potřebujete mít ve svém životním osudu sklony ke zmoudření.
Dalajláma je jen jeden, takže je to někdy v životě dost těžké. Ani nemusíte pracovat v nadnárodním korporátu. Uhájit si svůj prostor a respektovat prostor těch druhých. Všichni psychopati jsou tak přesvědčiví a tak přesvědčení o tom, že své vyšší poslání konají o tolik lépe než ti druzí. Až tomu sebeklamu podlehnou a uvěří svým vlastním lžím. V historii jsme to zažili už mnohokrát, že jim uvěřili i ti ostatní.
Když dnes otevřete noviny, nenajdete psychopaty jen černé kronice, ale hlavně na titulních stranách. My jsme jim to dovolili, aby nám vládli. Tady i na druhém konci světa, dnes už si nevyberete. Vládnout ale ještě neznamená ovládnout. Tady si vybrat můžeme.
Naštěstí mám ve svém jedničkovém osudu i odvahu. Schopnost prosadit se vlastní iniciativou a vůli uspět.
Závěr dne #271 zní: Vést sám sebe po správné cestě je mnohem těžší než vést ostatní. Pro všechna životní čísla, která si spočítáte.
Vaše Bára (www.uzasnabara.cz)
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář