#278 Osamělá samota

Samota - lavecka pod stromem v seru po zapadu slunce.
Foto: Pixabay

Vypadají podobně, znějí podobně, ale jejich význam vnímám naprosto jinak. Slova osamělost a samota mohou působit jako nežádoucí jevy v našich životech. Je tomu skutečně tak?

Být sám – sama o samotě, na tom nevidím vůbec nic špatného. Pokud nejste extrémní extrovert, který potřebuje k životu kromě kyslíku publikum, aby jeho život dával smysl, pak je trocha samoty někdy velmi žádoucí. Přetřídit si myšlenky, zamyslet se, podumat, to jde nejlépe právě o samotě. Samota je nedostatkové zboží dnešního světa. Všude jsou lidi, moc lidí. Pořád nás někdo a něco vyrušuje. A když nepřicházejí otravové zvenčí, pouštíme si zbytečné věci a zbytečné lidi do života sami prostřednictvím sociálních sítí. Sledujeme, slídíme, obdivujeme, závidíme, posuzujeme a porovnáváme (zajímavé a vzrušující) cizí životy s těmi vlastními (nudnými a prázdnými). Soustředíme se pořád na ty druhé, místo toho, abychom se soustředili sami na sebe. Přitom nic jiného změnit nemůžeme, jen sebe sama.

Osamění, to je jiné kafe.

Zatímco být o samotě je většinou naše rozhodnutí, přání, něco dočasného a žádoucího, osamělost je stav duše. Vůbec nesouvisí s tím, jestli jste o samotě nebo obklopeni lidmi.

Osamělý se člověk může cítit i uprostřed milující rodiny. Osamění souvisí s vnitřním pocitem, že vám okolí nerozumí, že nemáte žádnou spřízněnou duši, se kterou byste mohli sdílet radosti i trápení. Osamělý člověk nechce být sám, naopak. Cítí se osamělý, protože důležitou část svého Já s nikým nesdílí. V nejhorším případě žije o samotě a cítí se osamělý. To už je na Linku důvěry nebo pořádný životní restart.

Pokud se vás ani jeden termín netýká, blahopřeji vám! Ostatně, proto čtete blog Úžasná Bára a nelistujete v Zoufalcových zápiscích. Jak vidno, i já se posouvám k vytouženému cíli. I když se občas cítím ve své snaze dost osaměle a nemám možnost se s reakcemi okolí o samotě vyrovnávat. Nejdrsnější jsou jako obvykle ti nejbližší. „Nevím, proč by sis nemohla na zahradě prostě jen s náma opéct špekáčky,“ vyjádřila svou představu o oslavě mých kulatin naše dcera. No, určitě bych mohla. Ale jsou to moje narozeniny, můj sen o vlastní úžasnosti a můj život. Takže chci mít kolem sebe aspoň jednou všechny své spřízněné duše, díky nimž se na tomto světě necítím sama ani osamělá.

Závěr dne #278 zní: Něco se chystá! Ale pst, u nás doma zatím nic neříkejte!

Vaše Bára (www.uzasnabara.cz)

Další články z této rubriky

Navrhovaná skupina

Navrhovaná skupina

I když svůj čas na sociálních sítích postupně omezuji a věnuji se zejména Úžasné Báře, algoritmy Facebooku pro vyhledávání reklamy cílené na uživatele, včetně mě, pracují dnem…
Světluška po ránu

Světluška po ránu

Zažila jsem probuzení plné úzkosti. Vypadalo to, že po domě chodí zloděj s baterkou. Na stropě běhal proužek světla.
Teta, co je neteto

Teta, co je neteto

Žít v baroku, jsem dáma vyhledávaná nejslavnějšími umělci, zvláště k portrétování vleže. Ovšem tady a teď jsem nudná a neviditelná.…
O mazlech a nemazlech

O mazlech a nemazlech

Radost z fyzické blízkosti platí jen v rodině a u velmi dobrých kamarádů. U cizích lidí mám kolem sebe hradbu…
Myšlenky z památníku

Myšlenky z památníku

V mládí jsem si psala zajímavé myšlenky, citáty a verše do malého bloku, který nahradil původní památník. Co je to památník v tomto smyslu…
Jedna ruka netleská III.

Jedna ruka netleská III.

Jak pokračuje Bára ve svém léčení? Co jí činí největší problémy? Opět humorně laděný příběh přinášíme právě dnes.
U zubaře

U zubaře

Asi je jen hodně málo lidí, kteří chodí rádi k zubaři. Patříte mezi ty, co se bojí? A co když…
Být tetou Bá

Být tetou Bá

Je skvělé být takovou tou „adoptivní tetou“? Někdo o to ani nestojí, ale někteří si to užívají. Co na to…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*