Český spisovatel, novinář a publicista, významný představitel pražské bohémy. Autor jedné z nejslavnějších českých knih, proslulého románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, který byl přeložen do 58 jazyků.
Jaroslav Hašek se narodil v Praze do rodiny středoškolského učitele. V dětství byl hodně nemocný, proto pobýval u dědečka na venkově.
Ze studií na gymnáziu byl vyloučen, protože se účastnil politické demonstrace. Vyučil se tedy drogistou, ale poté dokončil své středoškolské vzdělání na obchodní akademii a nastoupil do svého prvního zaměstnání jak bankovní úředník. Ovšem v této práci nevydržel. V té době už psal své první satiry a humoresky.
V roce 1908 začal pracovat jako redaktor seriózního časopisu Svět zvířat, který málem změnil v časopis humoristický. Publikoval totiž jednak články o zvířatech, která neexistovala, a dále články o hudebním nadání psů – obojí na „vysoce odborné“ úrovni. Tento výstřelek se ovšem nesetkal s pochopením odborné veřejnosti, a tak zcela pochopitelně následovalo Haškovo propuštění z redakce.
Další z jeho vtipných kousků následoval v roce 1911. V hostinci „Kravín“ založil anarchistickou a recesistickou Stranu mírného pokroku v mezích zákona, jako výsměch tehdejší politice.
Za války narukoval na východní frontu, v září roku 1915 se nechal zajmout ruskou armádou a následně vstoupil dobrovolně do československých legií. V té době psal vážné politické články do časopisu Čechoslovan. S legiemi se ovšem rozešel a vstoupil do Ruské armády.
V roce 1920 po návratu do Prahy vystupoval v kabaretu Červená sedma. A začal intenzivně pracovat na románu o Švejkovi, který bohužel nedokončil. Zemřel na ochrnutí srdce 3. ledna 1923.
Jaroslav Hašek na tvorbě postavy svého Švejka pracoval vlastně celý svůj život. První sbírka Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky byla vydána již v roce 1912. Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (I.–IV. díl) se dočkaly publikace mezi lety 1920 a 1923.
Dodnes není možné určit jednoznačný výklad jeho románu. Na straně jedné je možné jej brát jako protest proti válce, ale spíš se zde oceňuje úžasný kontrast komedie a tragédie.
Také kritika byla patrně v rozpacích. Zatímco levicově orientovaní kritikové tohle dílo vesměs přijali kladně, většina inteligence jej ohodnotila jako nevkusné.
Obrovskou popularitu si tohle dílo získalo až překladem. V zahraničí byl Haškův román ihned oceňován jako originální protiválečné dílo.
Kromě svého stěžejního díla je Jaroslav Hašek autorem mnoha povídek a humoresek, které nejdříve vycházely v různých časopisech, a později byly vydány souhrnně jako Trampoty pana Tenkráta (1912), Můj obchod se psy (1915) a Tři muži se žralokem (1921).
Některé prameny uvádějí, že jeho dílo nemá v naší literatuře pokračovatele: jeho zvláštní pohled na svět i jeho umělecké zpracování, smysl pro satiru i nadsázku – to vše je v jeho tvorbě skutečně výjimečné.
Snad jen, v trochu odlišné rovině, můžeme mluvit o pokračovatelích Jaroslava Haška v případě tvůrců Járy Cimrmana.
A pokud se týká typu našeho národa, není ve většině z nás kousek Švejka nebo Haška? Řekla bych, že rozhodně ano! – a podle mého názoru můžeme na to být právem hrdi…
Zdroj: redakce – Olga Skálová
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář