Jednou se u nás zastavil na návštěvu mámin bývalý instruktor z autoškoly. Samozřejmě byl zvědavý, jestli a jak máma jezdí. Máma si mu stěžovala, že jezdit s vlastním manželem není zrovna to pravé ořechové. Že ona chápe, že z místa spolujezdce se řízení jeví jinak, „…ale že by musel zrovna vykřikovat, že ho chci zabít – to mně jako řidičce na klidu moc nepřidá.“
„Ale už se zajezdila dobře,“ pochvalovala si babi, která zrovna před návštěvu pokládala talíř s občerstvením. „Nabídněte si,“ pobídla instruktora. „Jsou to anglické jednohubky. Tedy ne, že by to byl anglický recept,“ dodala na vysvětlenou, když viděla jeho překvapený pohled, „to jen proto, že je tam anglická slanina,“ usmála se babička.
„Teď jste mi připomněla jednu moji žákyni, kterou jsem učil ještě v Praze. Taky měla manžela nerváka – a byla Angličanka. Mluvila výborně česky, jezdila dobře. Autoškolu absolvovala bez problémů. Pak jsem se s ní potkal po delší době a stejně jako ve vašem případě,“ otočil se k mámě, „jsem vyzvídal, jestli a jak řídí. A ona mi začala vyprávět…“
Nejdřív jsem jezdila s manželem, ale jednou se mi podařilo jednu z nejrušnějších pražských křižovatek zablokovat všemi směry. Řidiči troubili, já byla zoufalá. A co si myslíte, že můj muž – rodilý Pražák a výborný řidič – udělal? Než k nám došel policajt, normálně zdrhnul a nechal mě tam samotnou. Rozbrečela jsem se a mezi vzlyky jsem příslušníkovi vysvětlovala, že mám řidičský průkaz teprve chvíli.
„Ale to byste ještě neměla jezdit sama,“ na to on. „Co takhle nejdřív třeba s manželem?“
„Když on mi utekl…“
„No to chápu, že jste v tíživé situaci, já jsem taky rozvedený, to s člověkem zamává,“ děl ohleduplně strážník.
Když jsem si pak stěžovala jedněm mým známým, manželům, jakého zrádce mám doma a že takhle se nikdy nevyjezdím, pán se nabídl, že se mnou bude jezdit. Tak jsme nejdřív nacvičili všechny potřebné trasy, pak jsme začali zkoušet i ty, po kterých moc nejezdím – zkrátka naučil mě řídit dokonale.
Když jsem se po několika týdnech tréninku potkala s jeho manželkou, hned jsem jí ho chválila: „Teda ten tvůj muž, to je poklad! Klidný, v pohodě, naučila jsem se jezdit bez nervů! Úplně ti ho závidím!“
Loupla po mě okem: „Vážně? A to víš, že když učil jezdit mě, jednou mě i vyfackoval?“
Zdroj: redakce – Olga Skálová (autorské dílo)
Anglické jednohubky
Poslat e-mailem VytisknoutSuroviny
- 0,5 kg kuřecích jater
- 25 dkg anglické slaniny (pěkné plátky, aby se do nich dala játra dobře balit)
- 5 dkg zelených oliv
- kari koření
- provensálské koření
Postup
- Kuřecí játra opereme, necháme okapat a rozložíme na talíř. Posypeme z jedné strany kari kořením, z druhé strany kořením provensálským.
- Potom zabalíme vždy jeden kus jater (větší játra můžeme překrojit) do plátku anglické slaniny a postavíme takto vytvořené ruličky jednu vedle druhé do zapékací mísy.
- Na každou položíme jednu nebo dvě olivy.
- Pečeme hodinu na 150 °C.
- Podáváme buď samostatně k vínu (v tom případě balíme menší kousky jater), nebo jako hlavní jídlo s bramborovou kaší nebo s bramborem.
Poznámky
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář