Vy ji nevidíte, ale ona vidí vás
Kanadská spisovatelka Nita Pronovost, uměleckým jménem Nita Prose (nar. 1972), žije v Torontu a je editorkou nakladatelství. Její vynikající prvotina s intimním tajemným příběhem mladé pokojské se stala bestsellerem č. 1 New York Times.
Pětadvacetiletá Molly Gray rozhodně není „šedou myškou“, byť působí nenápadně, jak se od pokojské v prominentním hotelu žádá. Otce nepoznala a matka ji opustila tak dávno, že si na ni nepamatuje. Vychovávala ji babička, která se pro ni stala nejbližším člověkem. Řídí se jejími moudrými radami, které jí pomáhají porozumět životu i lidem kolem ní. Přátel má poskrovnu a nejlépe se cítí v uniformě pokojské. Svoji práci miluje, dbá na perfektní čistotu a ví, že i přes posměšky personálu si ji vedoucí cení za spolehlivost, oddanost a profesionalitu. V pokojích luxusního hotelu Grand Regency uklízí po hostech nepořádek i nečisté tajnosti.
Jednoho dne poklid hotelu rozvibruje nečekaná událost. Molly ještě netuší, co ji za pár hodin čeká a jak jí následující dny změní život. Chystá se na obvyklou směnu, aby mohla „pokoje navrátit do dokonalého stavu“. V apartmá manželů Blackových se setká s rozrušenou manželkou, kvůli níž musí úklid dokončit později. Když se vrátí, v pokoji najde bezvládné tělo Charlese Blacka, nechvalně známého prominentního podnikatele, jenž sem jezdí vyřizovat obchody. Je mrtvý. Zdá se, že hotel neskýtá zázemí jen movitým návštěvníkům, ale ukrývá i ponurá tajemství, jež nesmí být odhalena.
Navyklá pracovní rutina Molly je rázem ta tam. „Život je zvláštní. Můžete prožít šokující den, a hned vzápětí klidně může přijít další. Přesto se ty dva otřesy můžou lišit jeden od druhého jako den a noc, jako černá a bílá, jako dobro a zlo. Včera jsem našla pana Blacka mrtvého a dnes půjdu s Rodneym na rande,“ uvažuje.
Případu se ujímá policie a potvrzuje, že šlo o vraždu. Molly, jež mrtvého jako první našla a vypovídá po svém způsobu, se vyšetřovatelce nezdá, přitíží jí při výslechu i někteří pochybní pracovníci hotelu. Z důvěřivé pokojské, která uvažuje stylem, jemuž ne všichni rozumí, se stává hlavní podezřelou, již čeká soudní proces. Utěšuje se slovy babičky: „Nakonec všechno dobře dopadne. A pokud to dobře nedopadlo, pak ještě není konec.“ Molly sice přiznává, že není odbornicí na lidské povahy a pravdu poznává zpravidla příliš pozdě, ale ve skutečnosti každého citlivě vnímá, ať jde o hosty, po nichž uklízí, nebo lidi, kteří ji obklopují. Někteří se necítí ve své kůži, řekne-li jim evidentní fakt, který pro zažité konvence či představy těžko přijímají. „Nikdy nepochopím, proč lidé považují pravdu za něco horšího než lež.“ Možná z důvodu, že na ni nahlížíme subjektivně zabarveným pohledem. „Lidé jsou stejní, jen každý jinak“. V těžkém období se Molly dostane podpory těch, kteří ji mají rádi a s nimiž se snaží odhalit vraha.
Ačkoliv Nita Prose neměla v úmyslu psát knihu, setkání s vyděšenou pokojskou, již překvapila při úklidu svého pokoje, a další impulsy ji k tomu nakonec přiměly. V úspěšné prvotině spojuje svět něhy ve vztahu Molly s babičkou se světem ve „zlaté kleci“ manželky bezohledného magnáta. Podařilo se jí zachytit vzrušující příběh zdánlivě obyčejné pokojské, odvíjející se jako plátky rozkvétající trnité růže, krásné ve své čistotě a okouzlujícím půvabu…
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková, euromedia.cz
Buďte první kdo přidá komentář