Málokdo ví, že si jarní vitaminy snadno a velice levně vypěstujeme i v každém panelákovém bytě. Jedna z prvních propagátorek zdravé výživy u nás a autorka více než 40 knížek o zdravém vaření Pavla Momčilová již přes 40 let vítá v kuchyni jaro domácími klíčky, výhonky, mladými lístky aj. Zkuste si i vy vypěstovat něco zdravého doma. Přírodní a úplně čerstvé vitaminy v kvalitě BIO pořídíte doslova „za babku“! A s vnoučaty to bude i zábava, dobrodružství a poučení!
Imunita, kondice, zdraví – to jsou v dnešní době hodně aktuální témata… Mnozí z nás sáhnou po multivitaminech a jiných výživových doplňcích. Nám, přátelům zdravé výživy, to moc neříká. Když máme vlastní zahrádku, máme ještě čerstvé ovoce a zeleninu ve sklepě nebo fermentované v chladu nebo nám něco pěkně přezimuje na zahrádce. Ti z nás, co zahrádku nemají, jsou ale odkázáni na supermarkety, kde je většina ovoce a zeleniny z dovozu. Šťastnější jsou ti z nás, kteří mají blízko k farmáři nebo na nějaký ten „tržík“.
V lednu/únoru už ale každý z nás touží po něčem „zeleném“, čerstvém, křupavém do salátů, polévek, pomazánek i dalších jídel. Pravda, v supermarketech je bohatá nabídka předpěstovaných zeleninových natí, klíčků, výhonků apod. a listových salátů. Ale nic naplat, ceny takových pochoutek jsou opravdu luxusní! Navíc tyto výpěstky (kromě ledového salátu) v domácích podmínkách nic nevydrží, uvadnou nebo zplesniví. To nás pak vede k tomu, že se příště budeme hodně rozmýšlet podobné jarní zdravé (a drahé) lahůdky koupit.
Co budeme doma za oknem a v kuchyni pěstovat?
Klíčky a klíčky s výhonky
Doma nám nejspolehlivěji vyklíčí semena některých luštěnin, obilnin, také některá olejnatá semena, semena řepy, ředkviček a některých košťálovin i olejnin. Někdy necháme klíčky mírně povyrůst a budeme je pak sklízet i s mladými křupavými výhonky. Šéfkuchaři ve světě tomu říkají „microgreens“. Často jimi v kulinářských TV pořadech zdobí téměř všechny luxusní pokrmy po celý rok.
Z jakých semen budeme klíčky a výhonky pěstovat?
Z luštěnin klíčíme bez problémů obyčejnou hnědou čočku, zelenou sóju MUNGO (vigna zlatá), zelený hrách. Nevhodné pro použití za syrova jsou všechny druhy fazolí, běžná sója a cizrna.Tyto se ke konzumaci za syrova nehodí, protože obsahují toxické, zdraví škodlivé látky. Malým dětem syrové klíčky vůbec nedáváme.
Z košťálovin klíčíme chemicky neošetřená (nemořená) semena ředkviček, ředkví, řepy, řeřichy, řepky olejky, hořčice, rukoly i jiných košťálovin, pokud je seženeme. Tato semena NEKUPUJEME V SEMENÁŘSTVÍCH, ale v prodejnách se zdravou výživou nebo na speciálních e-shopech. Výborná je taky naklíčená vojtěška alfalfa (tolice vojtěška).
Z obilovin a pseudoobilovin klíčíme prakticky vše. Dobré zkušenosti mám s BIO pšenicí, špaldou, žitem, žitovcem, ale i s pohankou (se slupkou).
Z olejnatých semen jsou klíčky a výhonky také výborné a výživově bohaté (slunečnicová a dýňová semena bez slupek, len a sezam se slupkou). Jejich domácí pěstování si však žádá jistou zkušenost a větší péči.
Mladé lístky ze semínek a z bulev a kořenů
Z jakých semínek vypěstujeme doma mladé lístky a natě?
První a někdy i druhé a další lístky rostlin obecně nepotřebují ke svému růstu substrát(zeminu, půdu). Stačí jim jen vhodná miska, vyložená buničinou, filtračním papírem, vatou, čistým nebarevným ubrouskem, a pak pravidelná zálivka, vlhkost a… hlavně světlo. Síla živin, kterými jsou semena nabita, umožní, že rostlinky nám na tácku nebo misce narostou do pěkných „výšek“, zhruba 10 – 15 cm. Prostě je ostříháme a dáme do salátů, pomazánek, polévek a dalších pokrmů a zbytek s táckem vyhodíme. Na snadné pěstování takových úžasných mladých rostlinek přišli světoví šéfkuchaři a gastrofirmy už dávno. Po celou zimu okouzlují své zákazníky čerstvou natí z luštěnin, obilovin, košťálovin a dokonce i z merlíkovitých a z olejnin. Stačí trochu trpělivosti a vědět jak na to a můžeme si takovou předjarní domácí úrodičku vypěstovat i my doma.
Na misce či tácku si vypěstujeme natě a lístky ze zeleného hrachu, z obyčejné čočky, z pohanky se slupkou, z řeřichy seté a rukoly, z vojtěšky alfalfa (tolice vojtěška), hořčice aj. Semena kupujeme v prodejnách s potravinami nebo se zdravou výživou a na speciálních e-shopech.
Na hlubším tácu také vypěstujeme výborné osení z pšenice, špaldy, žita, a to buď jako předjarní dekoraci, nebo použijeme do smoothies a salátů.
Z jakých kořenů a bulev vypěstujeme doma za oknem mladé lístky a natě?
Kořenová a bulvová zelenina čerpá k růstu mladých lístků živiny z dobře vyvinutých kořenů a bulev, které je načerpaly v předchozím roce. Substrát nebo zeminu k růstu také v podstatě nepotřebují. Přesto na nich vyroste za vhodných podmínek i v kuchyni pěkná úroda mladých křupavých lístků.
Použijeme bulvy a kořeny těchto zelenin:
Bulvy červené i krmné řepy, dále ředkve, tuřín. Rostou velmi dobře a lístky můžeme sklízet i do jara.
Kořeny kořenové zeleniny. Z odříznutého vrcholu kořenu petržele a pastináku nám naroste také pěkná nať do polévky.
Cibule a česnek, co vyhánějí do natě, jsou také výborným materiálem pro domácí pěstování. Menší cibule či palice dáme do hlubší misky nebo plastového pivního kelímku pěkně na světlo (např. na parapet), mírně občas zaléváme a za pár dní máme „jarní“ cibulku z cibulí, které bychom možná stejně vyhodili.
Jak na to prakticky?
Prodejny a e-shopy nabízejí různá více či méně komplikovaná „zařízení“ ke klíčení a k pěstování výhonků a rostlin bez substrátu. To je sice pěkné, ale i zde platí známé „o krám více“ a nakonec stejně zvolíme nejjednodušší řešení. Použijeme různé recyklovatelné a starší nevyužité misky, tácky apod. Budeme ekologičtí a upgradujeme věci, které by skončily v odpadu. Jediná podmínka je, aby tyto věci NEBYLY Z KOVOVÝCH MATERIÁLŮ, byly původně použity na potravinářské zboží, nebyly z chemicky mořeného dřeva a byly čisté.
Stručně o pěstování klíčků a klíčků s výhonky
1. Zrna či semena ke klíčení propláchneme studenou vodou. V misce zalijeme dostatečným množstvím studené vody. Nádobu pokryjeme a dáme do chladna cca 24 hodin bobtnat.
2. Z nabobtnalých zrn či semen slijeme vodu, na sítu propláchneme a vlhké dáme do připravené nekovové misky. Tu jen zlehka přikryjeme PE sáčkem nebo potravinářskou fóĺií – semena musí „dýchat“! Misku dáme v kuchyni na místo, kde je teplota 21 až 23 °C (běžná pokojová teplota).
3. A teď pozor! Nejméně 1x za 24 hodin misku s klíčícími semeny na plastovém sítu propláchneme pod tekoucí studenou vodou a přitom zkontrolujeme klíčení. Semena propláchneme, vodu necháme úplně okapat. Dáme do misky a zase přikryjeme zlehka PE sáčkem nebo potravinářskou fólií, aby byla klíčící semena ve vlhké atmosféře.
4. To vše opakujeme důsledně 1x každý den!!!
5. Během několika dní nám zrno či semena vyklíčí. Záleží na druhu semen. Luštěniny klíčí rychleji než obiloviny.
6. „Sklizeň“ závisí na naší chuti, na použití klíčků, na požadované velikosti klíčících výhonků. Chutná a prospěšná jsou klíčící semena již cca od třetího dne. Naopak výhonky musíme nechat růst déle. Klíčení můžeme zpomalit uložením misky do chladničky.
! Nesmíme nikdy vynechat každodenní kontrolu a propláchnutí na sítu !
Stručně o pěstování mladých rostlinek na tácku
1. Připravíme si čisté hlubší tácky, např. od potravin ze supermarketu apod. Pak také buničinu, filtrační papír, vatu nebo bílé obyčejné papírové ubrousky apod. a středně velké PE sáčky.
2.Tácek vyložíme navlhčenou buničinou, vatou, filtračním papírem apod. a shora vysejeme středně hustě připravená semínka. Pro začátečníky bych zvolila řeřichu setou.
3. Tácek se semínky dáme „zlehka“ do PE sáčku tak, aby mohla semínka „dýchat“, ale nevysušila se. Rostlinky nám vyrostou na světlém místě – tácek umístíme na parapetě, ledničce, skříňce apod. Nevhodné je umístění na přímé sluneční záření – rostlinky by nám rychle vysychaly a nedosáhli bychom žádaného výsledku.
4. Každý tácek 1 x za 24 hodin ze sáčku vyjmeme, podle potřeby pokropíme studenou vodou a zkontrolujeme, zda buničina či vata moc nevysychá. Samozřejmě vodou kropíme jen zlehka.
5. Za pár dní začnou semena klíčit a brzy se vyvinou první i další lístky. Pak jim musíme věnovat trochu více péče, zvláště u luštěnin, aby nám nezačaly rostlinky plesnivět. Péče spočívá v každodenní kontrole, rosení, pozvedání fólie podle postupu růstu apod.
6. Pěstujeme-li osení z obilovin, nedáváme buničinu apod., ale naopak dáme vyklíčit vyšší vrstvu zrn jen tak do mísy nebo tácu. Jinak je péče stejná, jak uvedeno.
7. Rostlinky sklízíme, jakmile dosáhly požadované velikosti. Ostříháme nůžkami a použijeme do salátů, na smoothies, do polévek, pomazánek apod. Opakovaný růst po sklizni není možný, zbytek i s tácky vyhodíme.
Stručně o pěstování mladých lístků z bulev a kořenů
1. Připravíme si malou plastovou nebo dřevěnou lísku (bedýnku), odspodu děrovanou, a tác nebo plech pod ni. Obojí tak velké, aby se nám vešly na parapet.
2. Do této nádoby naskládáme těsněji vedle sebe bulvy nebo kořeny zeleniny – viz obrázek s řepou. Mezery můžeme lehce prosypat pískem, pilinami, substrátem, jemnějšími kamínky apod., ale já nedávám nic. Důležité je, aby kořeny měly přístup k vodě pod nádobou.
3. Vše postavíme na parapet apod. do místnosti s teplotou 15 – 20°C s dostatečným přístupem světla. Máme-li skleník, tak do nemrznoucího skleníku. Zaléváme pravidelně vodou tak, aby v tácu/plechu bylo dostatek vody a kořeny měly k ní přístup. Cca za 1-2 týdny nám bulvy a kořeny začnou obrážet křehkými mladými lístky. Odstřihujeme je nůžkami a někdy nám tato „pěstírna“ vitaminů vydrží až do jara.
4. Úsporné je pěstování natě kořenových zelenin z odříznutých vrcholů petržele, mrkve, pastináku, černého kořene. Vrchol kořenové zeleniny seřízneme před dalším použitím rovně s cca 2 cm kořene. Dáme do misky se studenou vodou na světlé místo v kuchyni, vodu pravidelně doléváme, ev. vyměňujeme. Za pár dní máme krásnou petrželku či jinou nať ke konzumaci.
Více o zahrádce v kuchyni a za oknem – mnoho dalších rad a chutných receptů najdete v těchto mých knížkách z nakladatelství MEDICA PUBLISHING.
Zdroj: Pavla Momčilová – autorské dílo, www.medicapublishing.cz, foto: Pavla Momčilová
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář