Oceňovaná harfenistka Hazel Prior z Oxfordu je úspěšná také v psaní poezie a knih pro děti i dospělé. Její román Dáma a tučňáci, který vzbudil velký zájem, volně pokračuje v knize Volání tučňáků a opět se v ní setkáme s vitální Veronicou McCreedyovou a jejími milovanými tučňáky.
Volání tučňáků přiměje bohatou a poněkud svéhlavou dámu Veronicu McCreedyovou, aby se s nimi opět setkala, nehledě na svůj věk osmdesáti sedmi let. Uznávaný Robert Saddlebow ji totiž přizval ke spolupráci na pořadu filmového štábu BBC věnovaném tučňákům. Chce, aby o nich a svých zkušenostech mluvila a vysvětlila, proč patří k nejohroženějším živočichům.
Veronica dosud pobývá ve svém honosném skotském sídle u moře zvaném Ballahays. Společnost jí dělá pomocnice Eileen a také devítiletá Daisy, která se u ní zotavuje z těžké nemoci. Kromě péče je téma tučňáků, jež stará dáma často připomíná, pro holčičku rozptýlením a zároveň motivací ke zdolávání těžkých životních zkoušek. Pro Veronicu je sice starost o dítě velkou výzvou, ale výzvy nikdy neodmítá. Potvrzuje to i její antarktické dobrodružství na Locket Islandu, kde se jí podařilo zachránit malého tučňáka Pipa. Finančně také podporuje na tučňáky zaměřený výzkumný program.
Pracuje v něm malá skupinka přátel spolu s jejím osmadvacetiletým vnukem Patrickem. Mezi ním a vedoucí týmu, o dva roky mladší Terry, se vyvinul láskyplný vztah, který náhle ohrozí žárlivá věta kolegy. Zklamaný Patrick opustí základnu a vydává se do Kanady, kde začne pátrat po stopách svého otce, o jehož osudu on ani Veronica nic nevěděli. Ve válečných letech ne vlastní vinou přišla o syna a nikdy se jí o něm nepodařilo zjistit žádné informace.
Děj románu se rozvíjí ve třech liniích – v jedné se Veronica i s malou Daisy a jejími rodiči vydává na natáčení pořadu o tučňácích, které režíruje známý přírodovědec Robert Saddlebow, žijící svou prací, ale jinak vnitřně uzavřený, podobně jako Veronica. Ve druhé sledujeme práci členů při výzkumu tučňáků a zároveň proměn vztahu Patricka a Terry. Ve třetí líčí Patrick své pátrání a snahu zjistit vše o svých zemřelých rodičích, aby je pochopil a porozuměl lépe i sám sobě.
Nepřekvapí, že sama autorka má k tučňákům velmi srdečný vztah. Po smrti manžela, který byl jejich vášnivým obdivovatelem, se snažila přehlušit smutek cestováním a focením různých druhů tučňáků žijících ve volné přírodě. Kromě velké útěchy poznala, jak je příroda léčivá a okouzlující tučňáci zajímaví. Jejich pozorováním bohužel zjišťujeme i ekologické změny, jež je fatálně ohrožují.
Dalším popudem Hazel Prior k napsání knih o tučňácích byl obdiv k několika statečným lidem, kteří se i po osmdesátce či dokonce ve svých devadesáti letech dokázali učit novým věcem a zůstali otevřeni dobrodružství. Bez zajímavosti také není, že první knihu Hazel Prior vydalo nakladatelství The Penguins.
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), nakladatelstvibeta.cz
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář