David Železný (1969 –2023), syn Vladimíra Železného, někdejšího ředitele televize Nova, starší bratr Jakuba, moderátora České televize, si pro svoji první básnickou sbírku zvolil příznačný název. Jejího vydání se bohužel nedožil.
David Železný žil bohatým, ale i pohnutým životem. Ve své sbírce s básněmi z let 2022 a 2023 se představuje jako vyzrálý básník, citlivý a vnímavý, jenž v životě prošel mnoha vzlety i pády. V době, kdy tyto básně psal, trpěl vážnou nemocí. „Mít tak křídla ptáků / bláhově občas sníme. / Přitom ani na perutích / nevzletíme. …Až jako vzduchoplavci, / svou zátěž odhodíme, / i bez všech křídel světa / poletíme.“
Útlý soubor obsahuje třináct písní, jak autor své básně nazval. Jimi se otevírá a dává nahlédnout do své čtrnácté komnaty. Jsou v ní ukryty naděje, strach, nicota, skepse, ale také láska, touha a odpuštění. „Proč jen se sem stále vracím, / každého dne za rozbřesku. / Otročit na vlastních polích / výčitek a stesků,“ píše v první „Písni o svědomí“. „Píseň o naději“, věnovaná památce básníka a prozaika Bulata Okudžavy, končí naléhavou prosbou „nezapomeň na mě!“.
Verše o Evropě dávají najevo osobní názor ke změnám, k nimž zde došlo. K politice se vyjadřuje i v „Písni o nich“, dedikované památce Karla Kryla, v níž varuje před „sněžnou slepotou“. Jímavě silná je „Píseň o starém stromu“, stejně jako poslední „Píseň o malém chlapci“, napsaná v čase, kdy David Železný bojoval se závažným onemocněním v předtuše blížícího se konce života. … „ten maličký chce do nebe, / už nečeká na maminku, / čeká na tebe.“
Čtrnáctá komnata Davida Železného je intimní zpovědí, pohledem, v němž již není co skrývat, i konečným odpuštěním a smířením.
Slavnostní uvedení básnické sbírky se uskutečnilo 29. května 2023 v komorním prostředí pražského divadla Viola. Moderování se ujal Jakub Železný, jenž vzdal bratru Davidovi hold a procítěně četl vybrané verše. Představil sochařku a výtvarnici Jindru Vikovou, která uměleckými fragmenty knížku vnímavě doprovází. Autorem fotografie použité na obálce je její manžel Pavel Baňka.
Patronem knihy byl oceňovaný klavírista, pan prof. Ivan Klánský, jenž je počínaje rokem 1987 pedagogem na HAMU a od roku 2018 jejím děkanem. Jako předseda Chopinovy společnosti v ČR, jehož velkou láskou je dílo Fryderyka Franciszka Chopina, přednesl skladbu z jeho obdivuhodné tvorby. O hudební doprovod se zasloužil rovněž vynikající Pavel Haas Quartet.
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), eminent.cz
Další články z této rubriky
Krásné i když smutné – ale plné naděje