Jak nás zvířata uzdravují
Němečtí autoři, psychoterapeut Rainer Wohlfarth (nar. 1960) a Bettina Mutschlerová (nar. 1968), specialistka na léčení pomocí zvířat, dokládají vědeckými výzkumy i praktickými znalostmi a zkušenostmi, jak může být člověku prospěšný dobrý vztah ke zvířatům.
Soužití se zvířaty nám kromě užitku přináší mnohem víc – radost ze vzájemné důvěry, věrného přátelství a nezištné lásky. Nepřekvapí proto, že lidé ve městě své domácí mazlíčky často vnímají jako členy rodiny. Jak dokazují odborné studie, domácí zvířata příznivě působí na vývoj dětí, zvyšují jejich sebevědomí, dovednosti a poskytují sociální oporu. U lidí vyrůstajících v kontaktu s přírodou a zvířaty je výrazně nižší riziko, že se u nich projeví psychické onemocnění.
V knize jsou uvedeny konkrétní případy, jak zvíře člověku blízké pozitivně ovlivnilo jeho život. Třeba v případě padesátileté ženy, která kvůli šikaně v práci přišla o místo a potřebovala se něčím zaměstnat, aby nepropadla depresím. Z útulku si vzala psa Henryho, který jí vrátil radost a jistotu, neboť jí věnoval veškerou svou náklonnost. Zároveň podpořil její smysl pro povinnost a vnesl do života řád tím, že se o něj starala. Také starším lidem, kteří žijí většinou osamoceně, zvířata pomáhají udržovat sociální kontakty a vnášejí radost do života. V Česku má nějakého zvířecího „kamaráda“ 44 % seniorů, nejčastěji psa nebo kočku. Polovina majitelů domácích mazlíčků se svěřila, že jim naslouchají lépe a pozorněji než jejich partner nebo členové rodiny.
Autoři uvádějí povzbudivé příklady z nemocnic a domovů důchodců, kde dobře funguje zvířecí terapie. Pacienty motivuje k většímu pohybu a dalším aktivitám, a tím i nalezení nového smyslu života. V psychiatrické klinice v Basileji byli pacienti z oddělení, kde měli kočku, klidnější než z jiného, kde ji neměli. Některé společnosti, jako například Google nebo Amazon, zjistily, že společnost psa v kancelářích má pozitivní vliv na výsledky firmy, a proto ho považují za „nedílnou součást firemní kultury“.
„Zvířata promlouvají beze slov, a tím sdělují něco přímého a ryzího, což v mezilidských vztazích často chybí.“ Neutajíme před nimi, co se v nás skrývá, ani smutek či bolest. Dokážou vycítit sklíčenost a neverbálním dialogem nám dávají najevo svůj zájem, útěchu i lásku. Díky nim své chování harmonizujeme. Lásku ke zvířatům má i mnoho slavných. Zpěvák Freddie Mercury miloval své kočky, které považoval za členy rodiny, a choval se k nim, jako by to byly jeho vlastní děti. Známý herec Mickey Rourke díky svým psům přežil pád kariéry a problémy kvůli drogám, jež vyústily v deprese a záchvaty paniky. Život pro něj byl nesnesitelný. Zavřel se do skříně s milovaným psem s úmyslem se zastřelit. Ale když viděl jeho zoufalý pohled – „Kdo se o mně postará, až tu nebudeš?“ -, byl to pro něj motiv vzít život opět pevně do svých rukou.
Autoři pomohou při rozhodování, zda si zvíře pořídit, či nikoliv. Domácí zvíře se nedoporučuje k dětem mladším pěti let, u osob se sníženou imunitou a u těhotných žen. Pokud jsme schopni se o zvíře dobře a správně postarat a poskytnout mu vše, co potřebuje, včetně porozumění, vzájemně prospěšný vztah přinese mnoho radosti a bude příznivě působit i na náš zdravotní stav a duševní pohodu. Dobré soužití se zvířetem snižuje míru stresu, zlepšuje krevní tlak a všeobecně zlepšuje náladu. Již pohled na odpočívající, podřimující zvíře, vyzařující klid a mír, nás uklidňuje.
Měli bychom být schopni se o naše zvířecí kamarády nejen dobře starat, ale také chápat je jako zvířata, nikoliv jako lidi, do nichž si promítáme svoje představy, přizpůsobujeme svým potřebám a očekáváním. Přemrštěná láska pro ně může být týráním, když zvířeti správně neporozumíme a neumožníme mu zůstat, kým je. Měli bychom se proto zamyslet, jak se ke svým domácím mazlíčkům chováme a zda známe jejich skutečné potřeby. Pokud páníček komunikuje nejistě a vyhýbavě, u jeho psa tím vyvolává separační úzkost. Psi pesimistických či neurotických majitelů zase bývají opatrní a bojácní a špatně zvládají stres.
V knize se dozvíme, jak zvířata podporují empatii a působí v roli terapeuta v domácím prostředí, nemocnicích nebo v domovech důchodců. Autoři zmiňují i vztah člověka a hospodářských zvířat. Zabývají se rovněž otázkou terapie s asistencí delfínů včetně stinných stránek, kdy stresovaní delfíni žijí v zajetí delfinárií, kde nemohou být chováni odpovídajícím způsobem, a trpí poruchami chování.
Skutečných přátel máme málo, neboť hluboké přátelství je vzácné. Získáme-li si přátelství a náklonnost zvířete, s jistotou nás bude provázet celý život.
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková – (autorské dílo), knihykazda.cz
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář