Přichází to období roku, kdy se kolem nás slovo sníh začíná opět skloňovat o poznání více. Toto bílé, třpytivé nadělení bylo vždy zdrojem radosti, fascinace, peněz, ale také problémů, a přitahuje proto značnou pozornost.
A protože nás v tomto období občas čeká i vydatné sněžení, možná přijde vhod seznámit se s tímto bílým pokladem o něco blíže. Pojďme se spolu tedy podívat na vybrané zajímavosti o sněhu.
1. Sníh není zmrzlý déšť
Sněhové vločky se tvoří přímo z vodní páry v oblacích procesem zvaným resublimace. Sněhová vločka, tak jak ji vidíme padat, nikdy nedosáhla kapalného skupenského stavu. Naopak dešťové kapky jsou většinou roztátými sněhovými vločkami.
2. Sníh nelze přeslechnout
Při hustém sněžení bez doprovodu silného větru je hlasitost padajících vloček kolem deseti decibelů, někdy dokonce i mírně více. To je zhruba hlasitost normálního lidského dýchání. Pokud jde ovšem o sníh a hlasitost, nic nepřekoná valící se laviny!
3. Vzhled konkrétní sněhové vločky je přímo závislý na teplotě
Velikost a tvar sněhových vloček silně závisí na aktuálně panujících teplotách. Protože teplejší vzduch dokáže pojmout více vlhkosti, nabývají sněhové vločky největších rozměrů při teplotách kolem nuly. Právě zejména při vyšších teplotách se mohou sněhové vločky i navzájem spojovat do velkých „supervloček“. Čím silnější je mráz, tím jsou sněhové vločky drobnější. Při velmi nízkých teplotách padají sněhové vločky spíše ve tvaru jednoduchých ledových destiček.
4. Bez „špíny“ není sněhu
Zdá se vám toto tvrzení nesmyslné? Hned si to vysvětlíme. K vytvoření sněhové vločky jsou na počátku procesu vždycky zapotřebí takzvaná kondenzační jádra – takový základ, na němž dochází k resublimaci vodní páry. Jako kondenzační jádra mohou fungovat prachové částice, pyl nebo i krystalky mořské soli. Při vhodných podmínkách slouží právě tato jádra jako základ, kolem něhož se začne tvořit nová sněhová vločka.
5. Největší sněhová vločka na světě
Největší zaznamenaná sněhová vločka na světě měla průměr nepředstavitelných 38 centimetrů a byla pozorována v americkém státě Montana v roce 1887. Třeba tento rekord v některé z nadcházejících zim překonáme zrovna u nás v Česku, kdo ví?
6. Sníh jako přítel tepla
Nebo přesněji řečeno, sníh je skvělý izolant, který dokáže udržet pod povrchem, jenž pokrývá, relativně vysoké teploty. Využívá toho sama Matka příroda, která se sněhem snaží chránit kořeny rostlin a stromů před promrznutím. Své o tom vědí i původní obyvatelé polárních oblastí, kteří tohoto faktu využívají při stavbě iglú. Pokud je venku například minus 30 stupňů, může se teplota uvnitř iglú pohybovat i kolem nuly.
7. Sníh jako tlumič
To souvisí trochu i s předchozím bodem. Sníh totiž perfektně izoluje také zvuky. Zasněžené prostředí je tak výrazně tišší. Mezi krystaly sněhu se tvoří vzduchové kapsy, které pomáhají zvuk z okolí pohlcovat. Procházka zasněženou krajinou tak nabízí opravdový relax od hlučného prostředí.
8. Umělý, nebo technický sníh?
Sníh vyráběný pomocí sněhových děl na sjezdovkách označujeme správně jako „technický“. Technický sníh vzniká zmrznutím drobných kapiček natlakované vody, která je do mrazivého vzduchu rozprašována sněhovými děly.
Naproti tomu umělý sníh je čistě průmyslovým výrobkem, který kromě zdánlivé vizuální podobnosti se skutečným sněhem nemá společného vůbec nic. Nejčastěji se jedná o polymery sodné soli kyseliny polyakrylové. Své využití umělý sníh nachází především jako vánoční/zimní dekorace v domácnostech nebo ve filmu.
9. Je sníh opravdu bílý?
Voda, ze které sníh vzniká, je bezbarvá a průhledná, stejně jako i čistý led. Pokud se však sejde velké množství ledových krystalků, které tvoří sněhové vločky, naše oči vnímají odraz světla hranami jednotlivých ledových krystalků ve výsledku jako bílou barvu.
10. Sněhu bývá nejvíce na jaře!
Nejvyšší sněhová pokrývka na jaře bývá na horách pravidlem, ale sněhové charakteristiky mohou počátkem jara vrcholit i v nižších polohách. Děje se tak zejména v případě, kdy je přelom zimy a jara velmi chladný a sněžný, a sněhová pokrývka tak má možnost hromadit se. Samotné jarní měsíce navíc bývají oproti lednu a únoru vlhčí, a proto při dostatečně nízkých teplotách může nezřídka nejvydatnější sněžení dorazit až v březnu nebo počátkem dubna.
O nás
Tvůrcem aplikace Počasí & Radar je německá meteorologická společnost WetterOnline, která již od roku 1996 připravuje předpověď počasí pro celý svět s velkým profesionálním nasazením a osobním nadšením. Je největším poskytovatelem meteorologických služeb v Německu a prostřednictvím aplikací i v dalších 30 zemích světa. Více než 130členný tým zaměstnanců společnosti WetterOnline se denně stará o to, aby se k uživatelům dostala přesná a spolehlivá předpověď počasí.
Aplikace Počasí & Radar je na českém trhu od roku 2016 a těší se mimořádné oblibě.
Zdroj: Šárka Grondžel, pocasiaradar.cz
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář