David Lynch, Kristine McKennová: Místo snění

David Lynch, Kristine McKennová: Místo snění
Foto: Pixabay

Renesanční David Lynch (nar. 1946) je respektovaným filmovým režisérem, scenáristou, producentem, hudebním skladatelem a rovněž uznávaným malířem, grafikem a fotografem. Svůj bohatý činorodý život odhaluje v obsáhlé biografii, obohacené vzpomínkami jeho rodiny, přátel, spolupracovníků a dalších osobností nejen z uměleckého světa.

David Lynch, Kristine McKennová: Místo snění
Foto: se souhlasem nakladatelství Paseka

Koluje o mně spousta blbostí, v knihách i na internetu. Teď to chci všechno uvést na jednom místě na pravou míru. Takže pokud bude někdo chtít něco vědět, najde to právě v této knize,“ říká Lynch a dodává, že novinářku a kurátorku umění Kristine McKennovou si k tomu vybral, protože se znají hodně dlouho, rozumí mu a s nikým jiným by tuto knihu nedělal.

Kristine McKennová ukazuje životní etapy Davida Lynche z pohledů jeho nejbližších i mnoha dalších lidí. Zpovídala členy rodiny, blízké přátele a téměř stovku těch, kteří jej znají, spolupracovali s ním anebo se spolu setkali, aby podpořili jeho smělé umělecké sny. Hned v úvodu uvádí, že „Lynchovo dílo spadá do komplikované zóny, kde se střetávají krása a prokletí“, a do jisté míry tak ovlivňuje jeho tvorbu.

Na jednotlivé kapitoly, v nichž na společné přátelství, práci, uměleckou tvorbu i soukromé soužití vzpomínají druzí, navazuje Lynch vlastními názory, zkušenostmi a postřehy. Dozvídáme se o jeho rodičích a sourozencích, o láskách, osudových ženách i několika manželstvích. Zavede nás na místa, kde žil, a podělí se o vývoj své umělecké dráhy a proces tvorby kultovních filmů či nevšedních projektů.

David Lynch se narodil jako první ze tří sourozenců (bratr John v roce 1948 a v roce 1949 sestra Martha). Rodiče je do ničeho nenutili a podporovali jejich přirozenost. Nesměli však nikoho podvádět, a když něco dělali, museli to dělat dobře. To se projevilo v Davidově zodpovědnosti ke všemu, co tvořil. Vnímal citlivě věci, které pro něj dosud byly cizí a vyváděly ho z rovnováhy. K tísnivým zážitkům se pak vracel ve svých filmech, kdy je díky transcendentální meditaci, již praktikuje přes čtyřicet let, vnímal jiným pohledem. „Myslím, že lidé cítí opravdový strach, když nechápou jeho důvod.“

Lynchův nejlepší přítel Jack Fisk, s nímž ho mimo jiné pojí zájem o umění, si vybavuje, že David při malování tíhl k ponuřejším a melancholickým tématům. „Ačkoliv býval optimistický a veselý, zároveň ho přitahovaly temné věci. To je jedna z Davidových zvláštností,“ zmiňuje. A Lynch potvrzuje, že našel zálibu v podivných věcech, které ho zároveň odpuzovaly.

Jan Kačer: Zadními vrátky

Jan Kačer: Zadními vrátky

Charismatického Jana Kačera (nar. 3. října 1936), oceňovaného herce i režiséra, ctí a milují odborníci…

V šedesátých letech žil ve Filadelfii, městu plném konfliktů, rasových nepokojů a bizarního chování souvisejícího s deprivací, kam nastoupil na Pensylvánskou akademii výtvarných umění. Na škole se seznámil s Peggy Lentz Reaveyovou, jež se stala jeho první ženou a s níž má dceru Jennifer. Je přitom přesvědčen, že manželství do života umělce nepatří, ačkoliv do něj vstoupil čtyřikrát. Peggy jejich vztah charakterizovala podobně jako další ženy tím, že práce u něho byla vždy na prvním místě na úkor osobního života.

Nejen Lynchovi fanoušci ocení možnost seznámit se s tvůrčími nápady a realizacemi jeho mysteriózních filmů. Patří k nim Sloní muž, Modrý samet, Mulholland Drive, Zběsilost v srdci, Příběh Alvina Straighta, televizní seriál Twin Peaks a zejména Mazací hlava, o níž Lynch poznamenal, že je jeho nejduchovnějším filmem, ale nikdo to zatím nepochopil. Nezastírá, že se do určité míry promítá do svých fiktivních postav. Ztotožňuje se s Henrym v Mazací hlavě a hodně ze sebe vidí v Jeffrey Beaumontovi z Modrého sametu.

Přes náročnost natáčení dokázal vytvořit příjemnou atmosféru, herce a spolupracovníky si sám vybíral a uměl je pro věc nadchnout. Jeho dílo ocenila kritika i mnoho nadšených diváků, i když zdaleka ne každý ho chápe a ne vždy slavil úspěch, jako v případě náročného natáčení nákladného filmu Duna, který získal cenu Stinkers Bad Movie Award jako nejhorší snímek. I o něm se jeho tvůrce v knize zmiňuje.

Závěrem se David Lynch zamýšlí „Dneska se děje tolik negativního a různé věci rozptylují naši pozornost, takže nevíme, co se děje doopravdy. Na nás osobně i na našem světě jsou páchány veliké škody, protože láska k penězům vítězí nad láskou k lidskosti a k matce přírodě. …Skutečný mír neznamená jen nepřítomnost války, ale nepřítomnost veškeré negativity. Vyhrává každý.“

Text jedinečné biografie obohacuje sto černobílých fotografií z Lynchova pracovního i soukromého života. Vychází v překladu Lucie Kořínkové a Michala Prokopa.

Zdroj: Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), paseka.cz

Další články z této rubriky

Podivuhodné chvíle se Sluneční písní

Podivuhodné chvíle se Sluneční písní

Co víte o nejznámějším chvalozpěvu sv. Františka? Znáte tohle slavné dílo duchovní literatury? Přinášíme recenzi výjimečné knihy RNDr. Miloslava Nevrlého.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*