Pokud současným „mobilním“ generacím zkusíte připomenout nebo předložit něco z dávnější historie jakéhokoli oboru, většinou jste odkázáni do patřičných mezí. Místo tohoto pohrdání by měli mladí spíš žádat, aby podobné exkurze byly častější.
Nejdřív pár slov o autorovi
Než se pustíme do připomínky jedné půvabné dětské knížky, seznámíme vás s jejím tvůrcem. Vladimír Thiele (1921-1997) tíhl k psaní od mládí a už v šestnácti letech se jeho články začaly objevovat v Lidových novinách. Od devíti let osiřelý Vladimír, po totálním nasazení ve II. světové válce, působil jako redaktor Svobodných novin a jeho jméno se objevilo i v tiráži časopisu Nový hlas (periodikum Ústředního orgánu Církve Ježíše Krista svatých posledních dnů).
Po roce 1948 musel na čas s publikováním přestat – deset let působil v ČKD, zpočátku na úřednickém postu, poté se věnoval truhlařině. Do novin se vrátil v roce 1958 jako redaktor Svobodného slova, posléze vytvářel reklamní texty pro Státní propagaci a když v roce 1981 odešel do důchodu, pracoval už takříkajíc na „volné noze“.
Zajímavostí jistě je jeho manželství s herečkou Valentinou Strachovovou, kterou filmoví diváci znají už jako nositelku manželova jména.
Půvab „lesního“ života
Vladimír se často zabýval dětskou literaturou, proto není divu, že v roce 1966 napsal knihu o rodině s hravým otcem, pragmatickou maminkou a dvěma kluky ve věku deset a jedenáct let. Prázdniny tráví v oblasti Luk pod Medníkem, kde stojí v lesním klidu Orlí srub. Odtud se rozbíhají různá dobrodružství, příhody, ale i rodinné lapálie s excentrickým strýcem Radimem a jeho manželkou Sylvou, kterou bychom dnešní optikou určitě nazvali influencerka. Ostatně dovézt si na víkend pět kufrů šatstva a patnáctkrát se za jediný den převléct, to by bylo sousto pro Tik Tok jak dělané. K výčtu přítomných ještě chybí tradiční chápavá, obětavá a milá babička a nějaké to domácí zvířectvo.
V čem je ono kouzlo?
Mnozí si možná kladou otázku, co tak zajímavého může ve 24 kapitolách být. Odpověď je složitá a vlastně jednoduchá – Krásné léto v Orlím srubu nám dokáže, že prázdniny mohou být nabité událostmi, aniž byste po ruce nutně museli mít vyspělou sdělovací techniku. Navíc tu je i příjemně vložená edukativní část – to, když kluci Martin a Petr zkoušejí svého tátu z námořnické terminologie.
Thiele zapojuje do děje všechny postavy a dává jim jasné kontury, ale umí i překvapit a především: nezapomíná, že i dospělí byli kdysi dětmi a kousek mladých let v nich zůstal. A tak můžeme sledovat debaty o konci světa, hledat důvody znečištění potoka či oživit jednu na první pohled letitou mrtvolu. Přitom kniha nikdy neztrácí dětsky srozumitelné vyjadřování a ráz. Nenudí, ale také neunavuje, děj (jakkoli se může zdát, že jde jen o popis jedné situace) plyne pokojně a logicky, přesto zábavně. Navíc se autorovi podařilo uchovat si onen chlapecký ráz vyprávění, takže v žádném případě nelze hovořit o dospělém podání v rádoby dětském provedení.
Můj osobní názor zní: současné děti, znuděně putující s obrazovkou mobilů před nosem a neznající nic než internetové platformy, by si nejdřív měly knihu přečíst a poté ji prožít. Ano, je to utopie, ale tratí na ní ony, nikoli my, kteří se k této vlídné a realistické vzpomínce budeme rádi vracet.
Zdroj: RoBertino (autorské dílo), databazeknih.cz, soukromý archiv autora
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář