Možná je kniha z doby, která lásce příliš nepřála. Ale o které době se dá říct, že je pro lásku jako stvořená? Láska a vztahy se rodí v každé době, a možná ještě víc v té nepřející, zlé, nebezpečné. Právě jí navzdory.
I o tom je nová kniha Scarlett Wilkové, jenž se odehrává v temnějších a krutých kulisách druhé světové války a štvavých 50. letech. Autorka znovu využila své znalosti historie a autentických výpovědí. Příběh zasadila do prostředí Beskyd. I zde se po válce prověřovaly charaktery, kdy se někteří lidé se jen těžko smiřovali s odlišnými poměry a novými pány. A jiní se zase až příliš dychtivě sžili s novým režimem, aby ho co nejvíce využili.
Slyšeli jste někdy o tom, že v Beskydech pobíhaly stovky úplně stejných německých ovčáků? Že tam byli přivezeni, aby lovili lidi? Druhá světová válka se chýlila v některých zemích ke konci, ale na Valašsku lidé nemohli vycházet z domovů. „Ale doba a prostředí Beskyd jsou jen kulisou, ten příběh se mohl odehrát kdykoli a kdekoli, protože důležité v něm jsou vztahy mezi lidmi. Láska, závist, touha po moci. A to jsou témata, která řešíme v každé době stále stejně,“ vysvětluje Scarlett Wilková.
Autorka jako tradičně líčí „malé“ osobní dějiny (lidské osudy) na pozadí „velkých“ dějin. V tomto případě konec války a poválečné období na Valašsku. Demytizuje partyzánský odboj a opírá se o autentická svědectví.
„Povídala jsem si s paní, která mi líčila, jak se Rožnov pod Radhoštěm doslova otřásal štěkotem a vytím psů. Jiní pamětníci mi vyprávěli, jaký měli strach z partyzánů, jak byli krutí, ale pak na ně celý život poslouchali jen samou chválu a museli mlčet, protože za komunistů byl každý bývalý partyzán líčen jako hrdina. A třetí impuls? Jedna stará dáma mi popisovala, jak po válce v Rožnově proběhla naprosto unikání pozoruhodná svatba. Psi, partyzáni a láska – no to jsou přece témata na knihu jako hrom, to jsem musela zpracovat,“ říká Scarlett Wilková.
Většina z nás se učila ve škole, že v Beskydech za války operovalo hodně partyzánů. Mají tam postaveno mnoho pomníků. Ale jací ti lidé byli? Stateční? Obdivuhodní? Nebo mezi nimi byli lumpové, kteří ty obdivuhodné jen sprostě využili?
Scarlett Wilková dokonalým jazykem a pozoruhodně přesným způsobem dokázala vykreslit charaktery svých hrdinů, dobu i prostředí. Nastolila obecně zajímavá témata: Co je hrdinství, pravda? Jak spolehlivá je naše paměť? Jak se zachováme tváří tvář strachu, ohrožení života? A jak potom rychle zapomínáme, překrucujeme vzpomínky i realitu a snažíme se z nové doby pro sebe získat co nevíce?
„Pokusila jsem se popsat, co s člověkem udělá, když získá moc. Jak je snadné podlehnout pocitu výjimečnosti. Jeden z hrdinů, který dělá po válce kariéru, je ukázkový narcis a k vytvoření jeho postavy mě přivedli lidé, se kterými jsem se v poslední době setkala. Vlastně se nic nemění, lidé, kteří poněkud zešílí z pocitu vlastní výjimečnosti se objevují v každé době,“ vysvětluje.
Jak ale bylo řečeno už v úvodu. Kniha je i o lásce a touze si život užít, i když tomu okolnosti nejsou příliš nakloněny. Je o chuti využít každou příležitost. „Zkusme si to představit – je vám okolo dvaceti, chcete se bavit, tančit, zamilovat se, ale nesmíte vyjít z domova, protože je vyhlášen výjimečný stav a hrozí, že budete zastřeleni. Když to pomine, chcete se bavit, tančit a zamilovat se o to víc, chcete všechno stihnout, užít si svobody. Jde to ale? Dá se zapomenout na to, jak se kdo ve zlých časech choval, kdo byl statečný, kdo zbabělec, kdo komu ublížil?“ ptá se Scarlett Wilková.
Autorka má Beskydy ráda, v poslední době je považuje za svůj domov, tráví tam většinu času a knihu napsala právě tam.
O autorce:
Scarlett Wilková je novinářka, která se psaní se věnuje od chvíle, kdy po maturitě nastoupila do redakce podnikového časopisu v Ostravě. Poté pracovala pro různá média, posledních dvacet let píše především pro Magazín DNES, kde se zaměřuje na rozhovory a témata týkající se společenských trendů.
Po práci investigativní novinářky se později zaměřila především na rozhovory se známými osobnostmi české kulturní i politické scény. Je autorkou knihy Málokdo ví o zpěvačce Haně Zagorové a pracuje také na neziskových projektech týkajících se problematiky života lidí v seniorském věku.
Spolupracovala se společností Post Bellum provozující databázi Paměť národa. Pro ni zaznamenala vzpomínky řeckých pamětníků, které inspirovaly její románový debut Až uvidíš moře. Ve své knize Ty chladné oči se dotýká tématu kolaborace s nacistickým režimem během druhé světové války.
Zdroj: Martina Vydrová, albatrosmedia.cz, motto.cz, databazeknih.cz
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář