David Goggins se narodil 17. února 1975 v Buffalu. Fyzické a emocionální týrání násilnickým otcem, jemuž byl s bratrem a matkou vystaven, na něm zanechaly následky a promítly se i do chování a školního prospěchu. Poté, co se s matkou a bratrem od otce odstěhoval, vyvinul veškerou vůli a snahu, aby důsledky neutěšeného dětství překonal a změnil svůj život. Podařilo se mu to a ví, že jej nic nezlomí. Je jediným vojákem, který byl součástí Air Force TAC-P, prožil tři Pekelné týdny během jednoho roku (dva z nich dokončil), absolvoval výcvik BUD/S a Ranger School. Přečtěte si jeho neuvěřitelný životní příběh.
Ve škole zažíval David Goggins šikanu a těžko se soustřeďoval na učení. I když byl ještě dítě, každý večer až do noci pomáhal otci v provozování jeho podniku Skateland. Ve škole usínal, výuku nevnímal, při tělocviku skrýval modřiny z bití. Koktal a sužoval ho toxický stres. Když mu bylo osm let a situace se vyhrotila, odstěhovala se matka s oběma syny z dosahu partnera. Bratr se k němu po čase vrátil, ale oni dva zůstali spolu. Osvobodili se od brutálního otce, ale sužovaly je posttraumatická stresová porucha a chudoba, Davida později i deprese. Kvůli neúspěchům a nesnášenlivým reakcím lidí to vypadalo na fiasko.
David se přesto nevzdal naděje. Chtěl sloužit v letectvu a dělal vše pro to, aby si svůj sen splnil. Překonával nepohodlí, stával se odolnějším, začal si věřit a získával na sebevědomí. „Ať už máte jakýkoli cíl, musíte zodpovědně plnit dílčí cíle. Sebezdokonalování vyžaduje odhodlání a sebekázeň. Neignorujte pravdu.“
Touha uspět jej přiměla změnit dosavadní postoj a přístup k životu. Cílevědomě se vzdělával, posiloval a snášel fyzickou i psychickou zátěž nejtvrdších výcviků, aby dosáhl cíle. „Jak mi pozdější zkušenosti ukázaly, většinou člověk, žijící pohodlným životem využívá přibližně 40 procent svých schopností bez ohledu na genetické předpoklady nebo sociální postavení.“ Extrémní vojenské výcviky mu ukázaly hranice fyzických a psychických možností, které překračoval. „Dříve jsem se tak obával selhání, že jsem se o nic nesnažil. Dnes se nebojím žádné výzvy,“ píše a tím motivuje ostatní.
V deseti kapitolách popisuje David Goggins výcvik i kariérní postup v elitních složkách americké armády, v nichž získal prestižní ocenění a vyznamenání. Píše také, jak dosahoval úspěchů v extrémních disciplínách – umisťoval se na předních místech. Absolvoval například třikrát Badwater 135, nejtěžší ultramaraton na světě přes kalifornské Údolí smrti.
„Veškeré týrání, které jsem zažil, a negativita, již jsem musel překonat, mi daly pořádně zabrat, v té chvíli jsem se ale přestal považovat za oběť špatných okolností a začal vnímat svůj život jako vrcholný výcvik,“ říká k tzv. Pekelnému týdnu, jednomu z nejnáročnějších výcviků vůbec s extrémní zátěží u elitního amerického námořnictva SEAL -BUD/S (Basic Underwater Demolitions/SEAL).
Každou kapitolu završuje speciální výzvou, jak přistupovat k plnění a dosažení vytčených cílů. Nemusí být přitom tak vysoké. Stačí zbavit se nadváhy, nezdravých závislostí, změnit nevyhovující zaměstnání nebo toxický vztah, anebo se naučit plavat, přestože se bojíte vody.
Díky kombinaci štěstí a tvrdošíjné vytrvalosti, sebekázni a pevné vůli se Davidu Gogginsovi podařilo dosáhnout těch nejvyšších met. „Všechno v životě je hra mysli! Kdykoli námi zmítají životní dramata, ať už velká, nebo drobná, zapomínáme, že všechno špatné skončí bez ohledu na to, jak velkou bolest nebo trýznivá muka prožíváme.“ Doporučuje nepředávat kontrolu nad svými emocemi a činy ostatním lidem, což se může snadno stát, když bolest dosáhne maxima.
„Důvod, proč je důležité nejvíc makat, když máte silné nutkání skončit, spočívá v tom, že to zoceluje vaši mysl,“ říká ikonický americký ultravytrvalec. „Necvičím kvůli tomu, abych se připravil na extrémní závody a vyhrál je. Nemám žádné sportovní pohnutky. Cvičím, abych připravil svoji mysl na život. Život je vždycky nejúnavnější vytrvalostní sport, a budete-li tvrdě cvičit, dostávat se do nepříjemných situací a zocelovat mysl, stanete se všestrannějšími závodníky, naučenými nacházet cestu vpřed za jakýchkoli okolností.“
V závěru David Goggins poznamenává, že tato kniha vznikala sedm let a vyšla díky spisovateli a žurnalistovi Adamu Skolnickovi, který Davidovi porozuměl a sepsal jeho životní příběh. Jemu také děkuje za „pravdivost, křehkost a upřímnost této knihy“, v níž sdílí svůj životní příběh a motivuje, aby se každý vydal na svou cestu, nebál se překonávat bolest, strach a naplno uplatnil svůj potenciál.
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), knizniklub.cz, euromedia.cz, databazeknih.cz
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář