3. prosince 2023
V posledních dvaceti letech jsem si střídavě psala tajný deník, veřejný blog, kreativní nápady podle Umělcovy cesty nebo Zoufalcovy zápisky na cestách. Letos jsem sbírala pocity do Deníku zážitků.
Je to velký pevný blok s gumičkou, která drží ten archiv poznámek pohromadě.
Není to vyčerpávající přehled všeho, co jsem za rok zažila, ale je tam spousta věcí, na které bych mohla časem zapomenout.
Knihy, které jsem přečetla. Filmy, které mě zaujaly. Divadla, ze kterých jsem odešla v polovině, i představení, která mě nadchla. Cesty s návštěvou zajímavých míst, výstavy, křty knih včetně té vlastní, vystoupení, koncerty. A taky jedna svatba i s rozlučkou se svobodou. Je tam 50 zážitků, které naplnily uplynulý rok, a to ještě neskončil. To je průměrně jeden zážitek hodný zaznamenání za týden. To mi přijde tak akorát.
Když je zážitků moc, začnou vám splývat a některé detaily už ani nedoceníte. Když měsíce nic pěkného, zajímavého nebo aspoň intenzivního nezažijete, je váš život prázdný, i kdybyste měli diář plný od rána do večera. To není totéž.
Deník zážitků je o věcech, které si do diáře naplánujete sami, protože chcete.
Musíte si udělat čas je zažít i čas je vstřebat. Lepením vstupenek, vkládáním recenzí a opětovným čtením programů se při psaní deníku k události ještě naposledy naplno vrátím a posílím tak její uložení do paměti.
Na rozdíl od osobního deníku mám chuť si v Deníku zážitků listovat i zpětně. Naplňuje mě to radostí. V soukromých záznamech jsem měla sklon psát především o tom, co mě štve, vadí, co nejde podle mých představ a kdo všechno mi nerozumí. Jenže já si nechci pamatovat zrovna tohle. Psaním osobního deníku se mi navíc nikdy neulevilo, spíše mě zaplavovala zlost a sebelítost. Nechcete to číst znovu a už vůbec nechcete, aby to četl někdo jiný. Tak k čemu to je?
Proto hodlám i příští rok naplnit zážitky. Ty jediné dávají mému životu pocit smysluplnosti, jakkoliv je jinak dost náročný. Spoustu zážitků si můžete užít i zdarma. Knihy si půjčit, filmy pečlivě vybrat z programu, na vernisáž či křest knihy stačí se pěkně obléct a svátečně naladit.
Bohatý život není o množství peněz, které vyděláte, ale o čase, který věnujete sami sobě.
Nebyli jsme na žádné exotické all inclusive dovolené ani jsme neletěli na koncert rockové hvězdy. Vlastně se toho hodně odehrálo jen uvnitř mé hlavy nebo kousek za komínem. A když jsem někam popojela, svezla jsem se s přáteli nebo jsem kvůli rodině přehodnotila své priority. A tak jsem se nakonec dostala i do Barcelony, Benátek, Bratislavy a Kalábrie.
Jak píšu v úvodu, rok ještě neskončil a třeba mě ještě něco krásného čeká. Ale když se ohlédnu jen tak zlehka přes rameno, musím si do ucha zašeptat: U mě dobrý!
Zdroj: redakce – Barbora Janečková (autorské dílo), www.uzasnabara.cz
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář