Vánoce bez cukroví nebo stromečku si dovede představit málokdo, ale co třeba Vánoce bez knih? I když to možná na první pohled nevypadá, rozhodně patří mezi nejčastější vánoční dárky. Pokud by se vás někdo zeptal, od kdy se dávají k Vánocům knihy, a odpověděli byste otřepanou frází, že „si je dávali už staří Římané“, nebudete daleko od pravdy.
Ve své slavné sbírce epigramů římský básník Martialis doporučuje díla jiných římských spisovatelů, která se objevují na pergamenu a zvířecí kůži jako dárky pro oslavy Saturnálií konaných v prosinci. Pohanské tradice vánočních oslav, které v Evropě najdeme už v 5. století, se s rozšířením křesťanství a moci církve postupně proměnily v tradiční Vánoce. A protože kniha ve středověku i později platila za vzácné a drahé zboží, je logické, že byla předmětem, jímž se lidé obdarovávali při významné příležitosti.
Knižní boom ve viktoriánské Anglii
S rostoucí poptávkou po knihách se knihkupci v 19. století vrhli na příležitosti, které Vánoce obchodníkům nabízí. V Anglii ve viktoriánské době tvořily knihy více než polovinu inzerovaných vánočních dárků. Podobný boom měly knihy i za oceánem. Tiskly se speciální sváteční edice bestsellerů a ozdobně tištěné knihy byly prodávány jako luxusní předměty. Knihy si udržely svůj populární status až do 20. století, kdy knihkupci na přední stranu knih připravovali personalizované nápisy a kolonky pro věnování „od – pro“. A to vše se samozřejmě neobešlo bez reklamy. Úplně první reklama na vánoční dárek v USA byla zveřejněna v knihkupectví Salem v Massachusetts v roce 1806.
Knižní super čtvrtky
Víte, co je tzv. super čtvrtek? Každoroční záplava nových knih, která v britských knihkupectvích symbolicky zahajuje období vánočních nákupů. Začátkem října vypouští vydavatelé do prodeje nové tituly, aby se mnohé z nich mohly objevit pod vánočním stromem. Letos tak 3.října vyšlo více než 400 knih.
Knižní čtvrtky jsou ale mezi čtenáři známé i v Česku.
„Inspirací pro vznik Velkého knižního čtvrtku byl právě britský super čtvrtek a také dlouhá česká tradice knižních čtvrtků z doby socialismu, kdy lidé na nové tituly čekali ve frontách před knihkupectvími od brzkých ranních hodin,“ uvádí Barbora Votavová, brand manažerka Knihobotu.
Letos v rámci Velkého knižního čtvrtku vyšlo 15 knižních novinek. Najdeme mezi nimi například novinku Miloše Urbana Dr. Alz, Evžena Bočka Aristokratka v Československu nebo Jaroslava Rudiše Vánoce v Praze.
Jolabokaflod – islandská vánoční knižní záplava
Nejvíce zakořeněný zvyk spojený s knihami mají ale Islanďané. Podle tradice si na Štědrý večer navzájem dávají knihy a pak stráví noc čtením. Tento zvyk nese název Jolabokaflod neboli „záplava vánočních knih“.Tradice vznikla během 2. světové války, kdy byl právě papír a knihy levným dováženým artiklem, a tedy dostupným zbožím.
Výsledkem je, že podstatná část ročních prodejů knih proběhne v předvánočním období a zároveň jsou v tu dobu vydány stovky nový knih. Před pěti lety to bylo téměř 850 nových titulů. To vede i k dalším nej. Na Islandu se prodává nejvíce knih v přepočtu na jednoho obyvatele a jeden z deseti Islanďanů vydá za svůj život minimálně jednu knihu.
Vánoce a knihy tedy k sobě neochvějně patří. Však kdy jindy si najít čas na dobrý čaj, ticho a klid v ušáku s knihou. A pokud na vás Ježíšek s knihou náhodou zapomněl, nemusíte smutnit. Stačí zabrouzdat na stránkách některého z knižních secondhandů a za pár korun můžete mít čtení ještě do konce roku.
Zdroj: Zuzana Křížek Žižková, fyi.cz, Barbora Votavová, knihobot.cz, wikipedie.cz, wikipedia.org
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář