
Francouzský spisovatel, dramatik a scenárista Phillippe Besson (nar. 1967) získal ocenění již za svůj první román En l´absence des hommes z roku 2001. Napsal dvacet knih, z nichž značné popularity dosáhl jeho Florenťan (česky vyšel 2005), nominovaný na věhlasnou Gouncourtovu cenu a cenu Médicis. Za jímavou novelu Nech těch lží o vztahu dospívajících gayů s autobiografickými prvky obdržel cenu Maisons de la Presse. Knihu dedikoval příteli ze školních let Thomasu Andreuovi (1966-2016).

Phillippe Besson přiznává, že rád sleduje neznámé lidi a představuje si, jaké asi jsou jejich životy. Již od dětství se z toho stala téměř posedlost, což znepokojovalo jeho matku, nebádající, aby nechal těch lží. Nebyly to přitom lži, pouze vytvářené příběhy. Ten, o němž píše, je však pravdivý. Odehrává se roku 1984 v Barbezieux, kde autor coby vzorný student dokončoval gymnázium. „Nejsem hezký, ale přitahuju pozornost,“ vzpomíná na dobu, kdy mu bylo sedmnáct let a zamiloval se do Thomase Andreua z jiné třídy školy i té sociální. Zatímco Phillippe žil v bohaté rodině, Thomas od mala pomáhal na statku rodičů.
Phillippe od svých jedenácti let věděl, že je odlišný – má rád kluky. Nikomu to nepřiznal ani nevyvracel, nebránil se proti posměškům a šikaně. Konečně je jiný, nebude vzorné dítě a nebude muset následovat smečku, což instinktivně nenávidí. V sedmnácti zahoří láskou k Thomasovi, obletovaného dívkami, jenž si ho zprvu nevšímá. „Zamilovanost mě nadnáší a činí mě šťastným. Ale také mě spaluje, je bolestivá, jako je bolestivá každá neuskutečnitelná láska.“ Blíží se však okamžik, který vše změní – Thomas osloví Phillippa a svěří se mu, že ho miluje a už nedokáže být s tím pocitem sám. Vášnivý vztah oba tají. Vědí, že po škole se jejich cesty rozejdou. Prožívají silnou, bolestnou lásku. „Když vás jednou láska bolí, bojíte se později znovu zamilovat, aby se bolest neopakovala, chcete se vyhnout utrpení.“
Phillippe opouští po prázdninách domov kvůli studiu na lyceu a začíná nový život, který mu rodiče vybrali. Thomas zůstává na statku, aby nezklamal matku a otce, jenž si i vůči nejbližším udržuje odstup a nedává najevo city. Phillippe pak přemítá, „zda může mít chlad otců za následek extrémní citlivost synů.“
Po více než dvaceti letech přijíždí jako známý a úspěšný spisovatel do Bordeaux na autogramiádu. Na návrat domů do Paříže je pozdě, a tak si zajistí nocleh v hotelu, kde poskytuje rozhovor novinářce. Náhle si všimne povědomého muže, vycházejícího z hotelu a vyběhne za ním. Thomas to být nemůže, ale díky neznámému se o něm konečně dozví a vše pochopí.

Autor o sobě a svém románu říká, že když ho minulost a tajemství z mládí zastihly násilným a nečekaným způsobem, cítil povinnost napsat o své vlastní soukromé pravdě, aniž by ji vylepšoval nebo upravoval. Pak už nebylo možné skrýt pravdu, s čímž problém neměl. Zda s tím budou mít problém čtenáři, je otázkou. Avšak začtete-li se do tohoto sugestivního, úsporným stylem psaného románu, silně vámi pronikne, stejně jako vše dávající hluboká láska. A možná přitom v srdci trochu zabolí…
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), paseka.cz, databazeknih.cz, knizniklub.cz
Buďte první kdo přidá komentář