#205 – 204 Kde padají a kde zapadají nápady?

Lapač snů
Foto_ Unsplash

Sprchujete se, a najednou vás napadne řešení problému, kterému jste nemohli přijít na kloub? Vzbudíte se uprostřed noci ze sna, který rozlouskl hádanku nerozluštitelnou během dne? Pak jste na tom jako já. Nejlepší nápady ze mne padají v okamžicích, kdy je nemohu okamžitě zachytit, a tak často mizí v propadlišti dějin.

Celodenní migréna mi narušila i noční spánek. A já, jak nespím a zápasím s bolestí, funguju v automatickém režimu. Mám doslova jiné vnímání, jsem přecitlivělá na hluk a světlo, těžko se to popisuje. Jsem to já, ale nejsem to tak úplně já. Podle mé naivní a bláznivé teorie vysílá bolavý mozek prostě jiné vlny. Jak pohnete ve světě jednou věcí, pohne se tisíc věcí samo od sebe. A to je ta chvíle vidět věci jinak. Cítit jiné vůně. Vnímat svět kolem sebe z posunuté perspektivy. A přicházet na nezvyklé myšlenky.

Dnes ráno v autě jsem dostala zajímavý nápad k Úžasné Báře. Přišlo to jako blesk z čistého nebe, přestože jsem jela hustou mlhou a blesk bych neviděla, ani kdyby udeřil do auta přede mnou. Bylo to něco výjimečného, vtipného, skvělého, to vím jistě. Co to bylo, to už vám nepovím. Jak rychle to přišlo, tak rychle to odešlo. Neměla jsem jak si nápad poznačit, musela jsem sledovat značky kolem cesty a cyklisty bez světel a celý ranní provoz, a hlava zatížená praktickými informacemi a jejich neustálým vyhodnocováním vypustila předchozí myšlenky. Je to prostě fuč. V tahu. Rozpuštěné v mlze a kapkách rosy. Neposbírám to zpět dohromady, ani kdybych na to měla čas.  

A tak svět přichází o básníky. Vynálezce. Politické stratégy. Geniální myšlenky zrozené ve snech zaspíme, zapomeneme, poztrácíme po cestě.

Kdo z vás má u sebe neustále blok s tužkou na nápady nebo zapnutý diktafon na telefonu? Pokud skutečně existujete, moc blahopřeji. Mně visí u postele lapač snů, ale bez paměťové karty. Nezbývá, že o věcech nepřemýšlet, vypnout hlavu, dělat něco úplně jiného, co si vyžaduje celou naši pozornost, a třeba to znovu přijde a zůstane uchováno pro další generace. A pokud ne, tak se taky nic neděje. Den bez migrény je stejně nejlepším darem, i kdybych ho strávila bez jediné skvělé myšlenky.

Vaše Bára (www.uzasnabara.cz)

Další články z této rubriky

Stezka odvahy

Stezka odvahy

Dějiny jsou plné příkladů, kdy lidé překonali své fyzické možnosti nebo přežili věci k nepřežití. Válečné běsnění. Zázračná uzdravení.

Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi

Naše Bára není zrovna nadšená z pohledu do zrcadla. Proč? Přečtěte si v dnešním příspěvku, jak tento problém vyřešila.
Jedna ruka netleská

Jedna ruka netleská

Někdy se může stát, že se vám svět změnil během jediné vteřiny. Naší Báře se to stalo – bohužel před…
Teorie podivnosti, kniha

Teorie podivnosti

Už se vám někdy stalo, že jste četli knihu a říkali si, že ji někdo snad napsal podle vašich myšlenek?
Nepotřebujete ponožky?

Nepotřebujete ponožky?

Také se vám stává, že máte doma něčeho nepotřebného nějak moc? A jak to má naše Bára? Přečtěte si v…
Čechoslováci v nás

Čechoslováci v nás

Jak dnes chápeme bývalé Československo? Bereme Slováky jen za sousedy, nebo jsou pro nás ještě pořád bližší než obyvatelé ostatních…
Když nejde o život

Když nejde o život, jde…

Kdy vám mohou papírové kapesníčky zachránit pověst, důstojnost a potažmo i život? Dočtete se v dnešním článku naší Báry.
Už píšeš druhou knihu?

Už píšeš druhou knihu?

Také jste neradi, když se vás někdo ptá na určitou věc – takovou tu konkrétní otázku, kterou neomylně poznáte hned,…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*