Princip takzvaného slow fashion vám asi přesně nevysvětlím. Je to téměř filozofie. V zásadě nenakupujete rychloobrátkové módní zboží v řetězcích, které často za nelidských podmínek šijí děti v Asii, ale kombinujete to, co už doma máte. Přešíváte, směňujete, posíláte dál. Jde o úsporný způsob, jak zůstat chic, a přitom zbytečně neutrácet. Hezky česky řečeno, jak za málo peněz pořídit hodně muziky. Teda parády. A v tom, myslím, mají české ženy zkušenost přesahující obzory slow fashion.
Vzhledem ke své nekonfekční postavě v obchodech nakupuji, když na mě něco mají. Což, naštěstí, nebývá často. Dvakrát ročně jsem vždycky vyházela skříně a plné pytle toho, co už neobleču nebo nenosím, jsem rozdala. Takže jsem zaplnila skříně jiných, zatímco ty moje zůstávaly vyzývavě poloprázdné. Teď jsem se rozhodla, že zvolním. Ne že bych se zcela vzdala nakupování, ale nové věci budu kombinovat s těmi starými. Vědomě. Systematicky. Radostně. Kreativně.
Viděno optikou několikaletého odstupu, všechny kusy oblečení se dají vynosit.
A tak jsem se rozhodla sáhnout hluboko do přihrádek šatníku a vracet do života kousky, které leží ladem. Už nečekám, AŽ. Až zhubnu. Až budu mít opálené nohy. Až zpevním paže. Až budu mít odvahu. Prostě zavřu oči, vytáhnu ze skříně jeden starý kousek a ten si obleču. Nemusí to být nic zásadního, mám například tři šuplíky šátků, šálů, přehozů. Spoustu doplňků. Velkou spoustu kabelek. Taky máte největší problém s tím, že se vám prostě ráno nechce přendávat všechny ty desítky věcí z jedné kabelky do druhé? Určitě to jde vyřešit systémem vnitřních textilních pytlíků a kapsiček, do nichž nasypete všechny ty nezbytné věci, kapesníky, rtěnky, sponky, klíče, léky. Jak se znám, v některé z ukrytých zákoutí ale stejně zůstane něco důležitého, takže vyrazím bez dokladů. Bez klíčů. Bez nějakého dokumentu. To je ale riziko slow fashion. Musíme to prostě kontrolovat méně zběsile.
Dopíšu blog, zveřejním, umyju si zuby a jdu hrábnout do skříně. Sama jsem zvědavá, co za zázrak z temnot vytáhnu na světlo. Pokud mě dnes potkáte na ulici, tak žádný smích ani úžas v očích. Jsem trendsetterka, jasný? Žena old fashion ve stylu slow fashion. A kdyby to nevyšlo, tak se budu vydávat za maškaru. Masopust naštěstí končí až zítra.
Vaše Bára (www.uzasnabara.cz)
Buďte první kdo přidá komentář