Brigitte Rauth-Widmannová: Co má kočka na mysli

Brigitte Rauth-Widmannová: Co má kočka na mysli
Foto: Pixabay

Obrazový průvodce kočičích gest a chování

Německá bioložka Brigitte Rauth-Widmannová napsala již několik publikací věnovaných životu psů a koček. U nás vyšla její Snažíme se porozumět kočce: Mimika, zvuky, řeč těla a nyní se můžeme těšit z její nové oblíbené knihy Co má kočka na mysli, která pro velký zájem vychází již podruhé.

Brigitte Rauth-Widmannová: Co má kočka na mysli
Foto: se svolením nakladatelství Euromedia Group

Našim miláčkům v hebkém kožíšku lépe porozumíme, vzdáme-li se snahy posuzovat je stejně jako lidi a budeme-li se spíš snažit pochopit, co skutečně vyjadřují svým chováním, pohyby, gesty či mňoukáním. I když nebudeme zcela rozumět jejich řeči, můžeme alespoň pochopit, proč se v určitých chvílích chovají typickým způsobem a co tím vlastně vyjadřují.

V krásně vypraveném obrazovém průvodci, jímž autorka chtěla především ukázat, že u koček můžeme pozorovat mnohem více než jen jejich instinktivní chování, se o tom díky spoustě fotografií a jejich komentářů přehledně dozvíme ve čtyřech základních kapitolách – Typická kočka, Kočky mezi sebou, Micka a člověk, Kočičí děti.

Poznáme způsoby kočičího lovu i to, proč milují teplo a rády podřimují, a s obdivem budeme sledovat jejich obdivuhodnou mrštnost či starostlivou péči o čistotu. Autorka se zaměřuje na konkrétní řeč těla od pohybů uší, vousků, mimiky obličeje, způsobu chůze včetně držení ocasu, jež představují výmluvné znaky kočičí komunikace. Stejně důležité je i poselství pachů. Jednak těch, které kočky samy zanechávají, aby označily svá teritoria (a to i škrábáním do kůry stromů), či jimi sexuálně vábí kocoury, ale jde rovněž o rostlinné vůně, probouzející slastné pocity. Těmi bývají kozlík lékařský, šanta kočičí nebo vřes.

Věděli jste, že pachové žlázy vylučující feromony, jimiž se kočky vyjadřují, se nalézají na tvářích, vouskách, bradě a pyscích, ale také na tlapkách? A jak se projevuje typicky přátelské kočičí chování? Kromě vztyčeného ocasu, kterým se „zdraví“ vzájemně si nakloněné kočky, to je otírání se čenichy i boky. Takové kamarádky mají rády společný pelíšek a sympatie si projevují společným láskyplným olizováním. Ne vždy jsou si ale všechny kočičí osobnosti sympatické, zvláště jde-li o kocoury bojující o revír, dostatek kořisti a dostupnost samic. Jejich souboje bývají prudké, zraňující a velmi hlučné.

Důležitá kapitola se věnuje soužití koček s člověkem. Na množství fotografií názorně ukazuje, co kočkám vyhovuje nebo vadí, jak porozumět jejich komunikaci od spokojeného předení po ostražitost, nespokojenost až po varování „jdi mi z cesty!“ Zmiňuje, co kočky vyžadují, aby byly v blízkosti člověka spokojené. Zvláštní část knížky je zaměřena na setkání kocoura s kočkou, která se „mrouská“, a výchovu koťat. Vhod přijdou i rady zábavných her a jak naučit kočku správnému chování. Závěr tvoří praktické dodatky a rejstřík.

Výborná knížka, která nezatěžuje přemírou podrobných informací, ale vysvětluje kočičí chování na mnoha příkladech zobrazených na fotografiích, doplněných stručným vysvětlením, zaujme jak samotné milovníky koček, tak i mnohé z těch, kteří by si o nich přáli dozvědět se víc.

Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), euromedia.cz

Další články z této rubriky

Žít dlouhý život – ale jak?

Žít dlouhý život – ale jak?

Zajímavá otázka, kterou se zabývají čtyři odborníci z různých oborů v knize (zatím v německém jazyce) Das lange Leben leben…
Tak trochu šílení

Tak trochu šílení

Máte chuť na něco tak trochu šíleného? Podle autorova mínění název vystihuje řadu postav knihy.
Činy mrtvých

Činy mrtvých

28. únor 1986 Jednoho chladného zimního večera je v centru Stockholmu zastřelen švédský ministerský předseda Olof Palme.
Nelži mi

Nelži mi

Nemám ráda svět sociálních sítí. Sama jsem zastánkyně jednání z očí do očí. Miluji kafíčka s kamarádkou tisíckrát víc než…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*