Topinambury
Bydlení

Topinambury

Zelenina na českém trhu dosahuje závratných cen! Zdravé nejsou jen papriky a rajčata! U nás roste jeden opomíjený domácí druh zeleniny, který je chutný a plný zdraví prospěšných látek. Sklízíme jej právě TEĎ! Máte-li tento poklad na zahrádce, pak máte kvalitní čerstvou zeleninu úplně ZADARMO! Je to TOPINAMBUR!

Svátky dva v jednom
Čtení ke kávě

Svátky dva v jednom

To mi bylo dvanáct let a velikonoční víkend jsme tehdy trávili na chatě. Už pár dní bylo nádherné jaro. V sobotu a v neděli jsme pracovali venku, dělali jarní úklid na zahradě: vyhrabání trávníku, stříhání stromků, okopávání a pletí skalek….

Zoufalcův španělský deníček IV.
Fejetony a zamyšlení

Zoufalcův španělský deníček IV.

Můj muž ráno stele postele. Znamená to, že tu plachetku, pod kterou spíme, poskládá do úhledného čtverečku. Plachta vypadá, jako by právě vyjela z mandlu. Když stelu já, vznikne něco jako origami. Ty nejbanálnější věci v životě mi prostě nejdou. Zato mi výborně jde nicnedělání.

Zoufalcův španělský deníček III.
Fejetony a zamyšlení

Zoufalcův španělský deníček III.

Město Torrevieja má 320 slunečných dnů v roce. Podle 30letých statistik tady v říjnu prší maximálně tři dny. Bohužel jeden z nich spadl do týdenního pobytu mého muže, který toužebně vyhlíží každý sluneční paprsek a nepřeje si nic jiného než se smažit na pláži.

Zoufalcův španělský deníček II.
Fejetony a zamyšlení

Zoufalcův španělský deníček II.

Jak jsem uvedla na konci prvních zápisků, dorazili jsme do města Torrevieja na východním pobřeží Costa Blanca. Je to místo, kde prý pookřejí úplně všichni, nejen průduškáři, astmatici, alergici, ale i my, lidé na pokraji nervového zhroucení.

Pomocníci k nezaplacení
Fejetony a zamyšlení

Pomocníci k nezaplacení

„A až se budeme z toho zájezdu vracet, uvařte něco dobrého, bůhví, jaká tam bude strava,“ dával táta babi a mámě instrukce, když se s ní loučil. Odjížděl tehdy s oběma mými bratry na čtyři dny na nějakou sportovní akci, pořádanou místním Sokolem.

Lákal by vás návrat do školy?
Čtení ke kávě

Lákal by vás návrat do školy?

Ostatně ne nadarmo se říká, že školou procházíme pořád, a maně se mi vybaví vtip, kdy otec zadumaně hledí na synovo vysvědčení a pak se s úlevou otočí na manželku: „No vida, tak tu češtinu jsem nakonec vytáhl na dvojku.”

Vojna
Čtení ke kávě

Vojna

Pro později narozené, neboť předpokládám, že na tyto stránky zavítají, uvádím nezbytné vysvětlení: ZVS neboli základní vojenská služba (lidově vojna, vopruz, pakárna a další lidová slovesnost) byla dle oficiálních dokumentů „nejčestnější povinnost každého občana naší vlasti…“

Jak si štrúdl početl
Fejetony a zamyšlení

Jak si štrúdl početl

Maminčina máma byla kuchařka, jak se říká, „od Pána Boha“. Vařila nejen dobře a ráda, ale krom svých oblíbených a vyzkoušených receptů taky velice ráda zkoušela všechno nové. A to původně neměla v tomto oboru žádné odborné vzdělání.

Fejetony a zamyšlení

Že dnes slavíme konec starého roku? A co když je to jinak?

Nezoufejte! Pokud se podíváte do historie a budete se řídit našimi předky, můžete klidně nový rok oslavit až v březnu nebo začátkem září. Dnes vás seznámíme s tím, jak vypadal kalendářní rok v historii, v čem vůbec spočívaly reformy kalendáře a jaká jiná významná data považovali naši předci za hodna loučení se starým rokem.

Jak už řekl klasik, štěstí je jen muška zlatá a já mám často pocit, že okolo poletuje, ale ne a ne usednout. A pak chvilku zavzpomínám a zapátrám v paměti, už vím, že jsem se mýlila, štěstí tu se mnou bylo, je a věřím, že i bude.
Fejetony a zamyšlení

Zůstat šťastni

Jak už řekl klasik, štěstí je jen muška zlatá a já mám často pocit, že okolo poletuje, ale ne a ne usednout. A pak chvilku zavzpomínám a zapátrám v paměti, už vím, že jsem se mýlila, štěstí tu se mnou bylo, je a věřím, že i bude.

Domácí drinky pro zimní pohodu
Fejetony a zamyšlení

Domácí drinky pro zimní pohodu

Absence slunečních paprsků, chladno a nálada pod psa. Také máte chuť zalézt pod deku s něčím hřejivým v ruce? Zkuste občas vyměnit teplý čaj za teplý domácí drink, občas s kapkou alkoholu a hned vám pošmourné měsíce v roce utečou radostněji.

Doba „penízová“
Čtení ke kávě

Doba „penízová“

Měli jsme dobu kamennou, železnou, bronzovou. No a teď mám pocit, že máme dobu „penízovou“. Stále jen slyším, kolik to stálo peněz, kde vzít na to peníze, proč bych to dělal, když za to nedostanu peníze a tak dál, a tak dál, …

Kdo uteče, vyhraje!
Fejetony a zamyšlení

Kdo uteče, vyhraje!

Nevím, jakou máte zkušenost s naštvanými, přetaženými, nemyslícími lidmi, ale já je vidím letos úplně všude. Místo hlavy mají papiňák, který se chystá explodovat. Stačí jedna věta, minuta čekání navíc nebo prostý fakt, že se jim připletete do cesty. A bum!

Už teď je mi zima…
Čtení ke kávě

Už teď je mi zima…

Tak nám nečekaně – kdo by to taky předpokládal, takhle v polovině září – přišel podzim. Ochladilo se a to já, která mám v sobě nějaké geny jižanských předků, nemám ráda. Pravda je taková, že jsem se měla narodit trochu hodně jižněji.

Domolená
Fejetony a zamyšlení

Domolená

Nový výraz domolená ukazuje krásu a vtip českého jazyka, když jednoslovně popisuje trend trávit dovolenou doma. Letos se k davům domolenců přidávám i já. Dobrovolně.

Obrázek staré televize
Fejetony a zamyšlení

Bez televize

Rozhodně nejsem člověk, který ráno vstane a pustí si televizi. Přijde z práce a sedne si k televizi. A v noci se u stále běžící televize probudí s hlavou zalomenou. Já doma nejvíc ze všeho miluju ticho. Ticho je pro většinu pracujících matek nedostatkové zboží, stejně jako samota. Teď se občas konečně

Žena s kufrem a kloboukem je nadšená, že cestuje.
Střípky Úžasné Báry

Cestovní horečka

Tak už jsem shlédla tisíce fotek všech přátel, kteří si užívali svou dovolenou. Chorvatsko, Slovinsko, tam letos kdo nebyl, jako by nebyl. A pak zbytek světa. Přála jsem každému úžasnou dovolenou, i když jsem celé léto trčela doma a koupala se ve vlastním potu. Je načase, abych vyrazila za hranice všedních dnů konečně i já.

Film.
Čtení ke kávě

Kino a naše rodina

Ráda chodím do kina. Je to trochu jiné, než když si pustíte film doma. A zvláště od té doby, kdy už jsou kina panoramatická, zvukově na takové úrovni, že máte dojem, že letadla prolétávají kolem diváků, a promítání ve 3D, to je něco úžasného.

Starší dáma s mobilem.
Čtení ke kávě

Chvála mobilům, i když….

Mám ráda nové věci, které nám usnadňují život. Pokud je umíte správně používat. Nedovedu si představit život bez televize. Ale knihu samozřejmě nenahradí. S nástupem počítačů jsem se setkala poměrně brzy, už na vysoké škole. A v zaměstnání jsem se s nimi sžila taky rychle. Ale pokud jsem na dovolené, užívám si oddech i od počítače.

Žena před lednicí.
Čtení ke kávě

Ledniček není nikdy dost…

Pokud se vám pokazí spotřebič, stane se tak dle zákona o záruční lhůtě vždy dva dny po jejím uplynutí. Pokud se vám pokazí ještě v termínu této lhůty, nastává situace, kdy pochopitelně nenajdete účtenku či záruční list. A pakliže tyto dokumenty máte, zhusta se stává, že na typ poruchy, která má být opravena, se záruka nevztahuje.

Plavání v bazénu.
Čtení ke kávě

Na plavání s prakem

Od malička mě voda fascinuje. Vlastně pravdu, že bez ní nemůžeme žít, jenom potvrzuji. Navíc mě provází od narození. Vedle potoka jsem vyrůstala. V okolí našeho městečka bylo několik průzračných lomů, do nichž jsme se chodili v létě koupat. Pár metrů od našeho domu zase bylo koupaliště napájené potůčkem, který pramenil nedaleko a celou dobu protékal lesy. Jeho voda se neměla vůbec možnost ohřát ani v době nejparnějšího léta a já jsem už tehdy nevědomky absolvovala kurzy otužování.

Zmije v seně
Čtení ke kávě

Z hada v lihu

Jeden pozdně prázdninový víkend jsme celá rodina trávili na chatě, za kterou byla obrovská louka, na níž toho roku vyrostla krásná tráva. Táta se těšil, že si ji naseče a nasuší a bude mít luxusní seno pro králíky na celou zimu. Jeden den ráno kosil s razancí žacího stroje, pak obracel a předsevzal si, že letošní podzimní soutěž „o nejkrásnější seno“ (též zvanou jako „seno roku“), kterou vyhlašovali každoročně ve svazu chovatelů, s přehledem vyhraje.

Německý ovčák.
Čtení ke kávě

Penzion se psem

Rok poté co jsme absolvovali neslavnou dovolenou v Dudincích, jsem zase, podporována svým mužem, na internetu hledala, kam bychom jeli tentokrát. Pravda, trochu jsem „zaspala datum“, a tak penziony v místě, kam jsme plánovali jet, byly v termínu naší dovolené již obsazené.

Dárky pod stromečkem
Čtení ke kávě

Kde jsou dárky?

Píši o době, kdy byl internet v plenkách, a pokud náhodou fungoval, často se stávalo, že nefungoval. Při vymýšlení dárku rozhodně neexistovala taková vymoženost, že si čtete stránky a ve sloupci vedle vám probíhá nabídka, které se můžete „chytit“ – protože nápad, to je to nejdůležitější. Opravdu bych se nechtěla vrátit do doby, kdy – pokud jsem už konečně něco vymyslela – druhým, často daleko složitějším úkolem bylo danou věc sehnat.

Vánoční stromeček.
Střípky Úžasné Báry

Daruj si sám a budeš potěšen

Očekávání versus skutečnost. To je vždy největší úskalí vánočního nadělování. V nejlepší víře nakupujete druhým a oni v nejlepší víře nakupují vám. Ale ta radost, to tetelení v břiše při rozbalování dárků někdy ne a ne přijít. Dobrá zpráva je, že ještě máte čas to změnit. Zapomeňte

Kapka vody na větvičce
Střípky Úžasné Báry

Vlastní mikrokosmos

Někdy je nejtěžší nedělat nic, neříkat nic. Počkat, až se bouře přežene.Schoulit se do klubíčka a zakrýt si tlapkou oči. Nebo se zaměřit na ty milé každodenní radosti. Drobnosti. Vycházky. Soustředit se na zdraví, ne na nemoc. Vypnout televizi a ztišit rádio.

Obrázek staré televize
Fejetony a zamyšlení

Světový den televize (21. 11.)

Stala se před více než šedesáti lety nedílnou součástí mnoha domácností. Díky ní se nejen pobavíme, můžeme se i vzdělávat, je možno se s ní přít, a v neposlední řadě se lze, při některých pořadech, i pěkně naštvat. A vždycky je lepší rozzlobit se „na televizi“ než na svoje blízké nebo, nedej bože, na sebe…

Historické budíky
Čtení ke kávě

Dejme si čas

Čím jsem starší, tím je pro mě tento pojem důležitější. Vím, dá se říci v různých podobách, jako třeba: „to chce čas“, „až nastane ten správný čas“, „až budu mít čas“. Je toho mnohem více. To, o čem bych Vám dnes

Žluté javorové listy.
Střípky Úžasné Báry

Proč je dobré ignorovat listopad

Do období mé osobní psychické propasti se samozřejmě přimotalo několik jedinců, kteří vycítili mou slabost a zaútočili. Moji dceru v tomto ohledu nikdo nepředstihne, to máte marný. Ale co jsem schopna snášet doma, to v práci už ne.

Humor a láska.
Střípky Úžasné Báry

Zimní protestů čas

Tak je to zase tady. Konec stěžování si, že nemáme čas. Budeme ho mít zase o hodinu víc. Je to sice iluze, neb den zase dřív skončí, ale lidé se z různých důvodů na zimní čas těší. Já ne.

Pazzle.
Střípky Úžasné Báry

Hledání kousku puzzle

Leží na mě smutek jako deka. Takový ten nečekaný, tíživý pocit, že s každou kapkou deště padá dolů trochu beznaděje a nečasu. Chybí mi sluneční svit, a to je škaredě teprve druhý den.

Červené listy na stromě.
Čtení ke kávě

Podzim

Je víkend, vše mám hotovo. Doma už není jen „zaklizeno“, ale opravdu uklizeno. Z kuchyně voní koláč, na terásce u kuchyně voní na stolku přede mnou káva. Můžu si sednout s knihou a odpočívat.

Vinohrad
Střípky Úžasné Báry

Mírné klima

Co bych byla za vlastence, kdybych nenadávala na počasí? Je to české výsostné právo stejně jako nadávání na politiku, daně a stav D1. Zabte mne! A se mnou miliony dalších!

Otevřené okno
Střípky Úžasné Báry

Domalovánky

17 oken, 14 dveří a jedno okýnko. Kuchyňské linky, koupelny, skříně, koberce, kachličky, veranda. Dvě cesty do sběrného dvora, deset cest ke kontejnerům s tříděným odpadem.

Žena za u notebooku telefonuje.
Střípky Úžasné Báry

Můj první online pohovor

Abyste rozuměli, nehledala jsem práci. Já ze všeho nejvíc toužím chvíli nedělat nic. Ale oslovil mě personalista z jedné firmy na LinkedIn, že hledají někoho jako jsem já a jestli bych měla zájem o jednu určitou pozici.

Žena sedí mezi barvami.
Čtení ke kávě

S barvami na tahu

Je to už spousta let, kdy jsem bydlela v suterénním bytě rodinného domu u známých mých rodičů. S jejich dcerou jsme se přátelily, chodívaly jsme spolu na zábavy a také jsme často realizovaly nejeden nápad.

Rozesmátá starší žena.
Čtení ke kávě

Babivláda

„Jedna babka, která nám organizuje život, je tak akorát, dvě už jsou příliš!“ vyjádřil trefně můj otec myšlenku, která nás, zbývající členy rodiny, provázela už několik týdnů.

Křídlo letadla a západ slunce
Střípky Úžasné Báry

Jak jsme neodletěli spát pod mostem

Je neděle 7 hodin ráno. Sedíme s Jardou na letišti V. Havla pod gobelínem, který dělal Petr Sís. Naposledy jsem ho (ten gobelín, ne Síse) viděla v mrákotách, když mě odvážela záchranka se zlomenou nohou. Tak teď, o pár let později, se cítím o trochu lépe.

Kniha polozena u kameného sloupu
Střípky Úžasné Báry

Mistr a Markétka

Bez knih a bez dobré kávy si neumím svůj život představit. I v dobách, kdy jsem byla doslova zahlcena informacemi, úkoly, povinnostmi a prací bylo těch pár minut s šálkem horké kávy v ruce rituálem, který mě v úprku zastavil.

Silueta muže proti nočnímu nebi.
Čtení ke kávě

Jak mému muži uletělo UFO

„To musíte vidět! Ale rychle!“ vtrhnul do obývacího pokoje můj manžel hned po příchodu domů a místo obvyklého pozdravu hned rozkazoval. Vrátil se zrovna ze školení bezpečnosti práce a požárního školení a zároveň porady firmy a ještě k tomu nějaké podnikové oslavy, která probíhala (jak jinak) v nedaleké hospodě.

Starší žena.
Fejetony a zamyšlení

Jak zůstat člověkem

Možná znáte přísloví „člověk člověku vlkem“. V dnešní době se mi zdá, že se to bohužel část našich spoluobčanů snaží naplnit. Doba covidová odkrývá naše slabiny a otevírá cestu k naplnění již zmíněného nechvalného přísloví. Zároveň ale ukazuje naprosto neočekávané příběhy lidí, kteří se dokázali v nelehkém období postavit za druhé, udělat „víc než se dá“. Prostě doba covidová, plná protikladů, neuvěřitelných situací a příběhů.