Propojení východních tradic a západní vědy
K poznávání a prolínání východních a západních tradic a znalostí dochází v poslední době velmi často, což přispívá oběma pohledům na dobro člověka a světa. Západ i Východ se mohou vzájemně obohacovat ve prospěch zdraví fyzického, duševního i prohloubení duchovního rozměru.
Badatel, psycholog a novinář Daniel Goleman (nar. 1946 v Kalifornii) proslul svými pracemi o sociální a emoční inteligenci a pozornosti. Světovým bestsellerem se stala jeho kniha Emoční inteligence. Byl dvakrát nominován na Pulitzerovu cenu.
Tsoknyi Rinpočhe (nar. 1966 v Nepálu) je respektovaným a jedním z nejslavnějších mistrů tibetského buddhismu, oceňovaným také pro otevřený, srozumitelný a zároveň vzrušující způsob výkladu a za soucitné vnímání přirozenosti člověka. Přes třicet let vyučuje po celém světě o tibetské buddhistické tradici a nejniternější podstatě mysli.
V publikaci „Proč a jak meditovat“ se ideálně doplňují znalosti a zkušenosti prominentních autorů s poznatky moderní vědy. Jsou předkládány tak, aby byly přínosné nejen pro již praktikující, ale zejména pro širokou veřejnost, již seznamují s praktickými způsoby, jak se vyrovnat s emocemi, strachem a tíživými myšlenkami. Některé z technik, jež dosud znali jenom žáci Rinpočheho, nebyly dosud běžně dostupné.
K usměrňování energie slouží čtyři hlavní techniky. Lze je použít samostatně, nebo v kombinaci složitějších sestav. Jde o hluboké dýchání do břicha, procházení těla a uvědomování si uspěchané energie, její propojení s pozorností a dechem a stažení do podbřišku a poslední extra jemná metoda se soustřeďuje především na konkrétní záměr. Jejich působení i provedení je srozumitelně popsáno a účinky lze pozorovat nedlouho po pravidelném praktikování.
David Goleman mimo jiné dokládá na základě výsledků vědeckého zkoumání, jak blahodárně působí každodenní meditace na fyzický, duševní a duchovní stav člověka. Některé studie dokonce potvrdily příznivé účinky meditace i na naše geny.
Tsoknyi Rinpočche vysvětluje, čím je procvičování všímavosti přínosné a přitom upozorňuje, že bez trpělivosti, laskavosti, poctivosti a schopnosti vhledu může sloužit ke špatným účelům. Popisuje, proč v určitých situacích reagujeme nevhodně a podléháme emocím. Například pokud nás jako děti nikdo neocenil nebo si nás nevážil, můžeme v dospělosti reagovat přehnaně na běžnou kritiku či obvinění. Takovouto někdy až agresivní reakci nazývá „krásnou nestvůrou“ a nabízí jednoduchý návod, jak porozumět svým emocím, aniž bychom je museli potlačovat, ignorovat, napravovat nebo se nadměrně zaobírat svými pocity.
Pravidelným tréninkem mysli se naučíme rozpoznávat pocity, emoce a situace, jež jsou spouštěčem přehnaného strachu, paniky či úzkostných myšlenek. Budeme pak schopni jim čelit a nedovolit, aby ovládaly naše jednání. Zaměření se na esenci lásky, jež nám je vrozená, nám pomůže upevnit nezávislost na okolních podmínkách a posílit vnitřní svobodu. „Velcí mistři neodsuzovali, nesrovnávali, ale byli soucitní, svobodní a naplnění životní pohodou, zároveň se zajímali o své okolí a byli pozorní.“ Pro tento stav je esence lásky nezbytná.
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), grada.cz
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář