Dvacátá léta

Slenička se šampaňským n přípitek
Foto: pixabay

Ten novinový titulek mě fakt zaskočil. Začínají dvacátá léta. Na rozdíl od let desátých, která byla v tomto i minulém století spíše nevýrazná, za pár dní začíná dekáda, která dosud označovala bezstarostný životní styl, jazz, dobu krásné módy a lesk večírků a divadel. Jaká budou ta nová dvacátá léta?

Každý věděl, že dvacátá či třicátá léta máme na mysli, když mluvíme o letech od roku 1920, respektive 1930. Když se něco stalo v 60. letech, nikdo nemyslel na narození Gustava Mahlera v roce 1860, ani korunovaci Josefa II. v roce 1764, natož něco ještě o století staršího. Protože jsme ale generace, která zažila změnu století, musíme se naučit rozlišovat, co bylo a co bude ve století aktuálním a co už před sto lety. To je fakt dost děsivé.

Když jsem byla malá, byl pro mne rok 2000 něco nepředstavitelně vzdáleného. Sci-fi. Létající talíře a umělé rozmnožování jako ve filmu Sexmise.

Hlavně, hlavně jsem si myslela, že budu v té době už hrozně stará, víceméně mrtvá. Což jsem se skoro trefila. Když jsem se nakonec přelomu tisíciletí dožila, nebylo to vůbec tak špatné. Naopak jsem v životě nabrala nový směr a nové síly. Měla jsem milujícího muže a dvouletého caparta, tak co chtít víc?

Vyhlídky do budoucnosti už mě neděsí. Moc nemyslím na to, co bude v roce 2050 a jestli tady ještě budu já či moji blízcí. Jestli bychom měli zažít podobně děsivá padesátá léta, jako byla ta minulá, tak myslím, že se bez toho minu. Co mě opravdu zajímá, jsou ta nová léta dvacátá, co jsou na spadnutí. Těším se, že budou nejlepší dekádou mého života. Že vejdou do dějin nebo alespoň do mého života jako léta zlatá dvacátá. Plná večírků, hudby, divadla, bezstarostnosti a krásných šatů. Většinou si nepřejeme, aby se historie opakovala, ale v případě dvacátých let by bylo opakování naprosto senzační! All that jazz!

Vaše Bára (www.uzasnabara.cz)

Další články z této rubriky

Stezka odvahy

Stezka odvahy

Dějiny jsou plné příkladů, kdy lidé překonali své fyzické možnosti nebo přežili věci k nepřežití. Válečné běsnění. Zázračná uzdravení.

Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi

Naše Bára není zrovna nadšená z pohledu do zrcadla. Proč? Přečtěte si v dnešním příspěvku, jak tento problém vyřešila.
Jedna ruka netleská

Jedna ruka netleská

Někdy se může stát, že se vám svět změnil během jediné vteřiny. Naší Báře se to stalo – bohužel před…
Teorie podivnosti, kniha

Teorie podivnosti

Už se vám někdy stalo, že jste četli knihu a říkali si, že ji někdo snad napsal podle vašich myšlenek?
Nepotřebujete ponožky?

Nepotřebujete ponožky?

Také se vám stává, že máte doma něčeho nepotřebného nějak moc? A jak to má naše Bára? Přečtěte si v…
Čechoslováci v nás

Čechoslováci v nás

Jak dnes chápeme bývalé Československo? Bereme Slováky jen za sousedy, nebo jsou pro nás ještě pořád bližší než obyvatelé ostatních…
Když nejde o život

Když nejde o život, jde…

Kdy vám mohou papírové kapesníčky zachránit pověst, důstojnost a potažmo i život? Dočtete se v dnešním článku naší Báry.
Už píšeš druhou knihu?

Už píšeš druhou knihu?

Také jste neradi, když se vás někdo ptá na určitou věc – takovou tu konkrétní otázku, kterou neomylně poznáte hned,…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*