Ing. Jan Kaňák, Ph.D. (nar. 1953), autor knihy, která vyšla k šedesátiletému výročí založení plzeňského Arboreta Sofronka, připomíná jeho dávnou i nedávnou minulost a záslužnou práci jeho obětavého zakladatele, renomovaného dendrologa, lesníka a ekologa, pana Ing. Karla Kaňáka, CSc. (1922-2007). Ten se jako specialista na šlechtění rodu Pinus zasloužil v roce 1956 o vznik nového arboreta, specializovaného na borovice, které bylo o několik let později deklarované jako detašované pracoviště Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, jehož byl zaměstnancem.
Díky jeho usilovné práci, na kterou později navázal syn Jan Kaňák, patří Sofronka k mezinárodně nejvýznamnějším arboretům s rozsáhlou, unikátní sbírkou světového sortimentu druhů rodu Pinus (borovice). Jejich sazenice tu byly pěstovány z osiva získaného osobními kontakty Ing. Karla Kaňáka od vědeckých a výzkumných pracovníků z různých kontinentů. Mladé borovice rostly přirozeným vývojem, bez hnojení, chemické ochrany a bez dalších výchovných zásahů, a získávaly se tak poznatky o přirozených schopnostech a evoluci zkoumaných druhů.
Na ploše zhruba 22 ha bylo vysázeno 68 druhů borovic z celého světa, čímž se sbírka arboreta řadí k největším a nejvýznamnějším na euroasijském kontinentu. Kniha seznamuje s jeho zakladatelem, s celkovou přírodní charakteristikou lokality a s dřívější i nedávnou historií, zdokumentovanou původními i současnými fotografiemi.
Jan Kaňák, který tráví čas v arboretu, kde pracuje i bydlí, připomíná, že bývalo za minulého režimu vyhledávaným místem, kde se u Karla Kaňáka scházeli umělci a osobnosti z plzeňského společenského života. Mezi nimi býval rodinný přítel, malíř Jiří Kovařík, výtvarníci Vladivoj Kotyza, Vojmír Fryč, režisér Ladislav Smoček, Miroslav Horníček, sochaři Slavoj Nejdl nebo František Pacík, od něhož jsou v arboretu plastiky Doupě a Karbon II.
Čtenáře seznamuje i s popisy a snímky nejzajímavějších druhů introdukovaných borovic, jež lze poznat na zdejší naučné stezce. V knize nechybí ani medailon věnovaný zakladateli, panu Ing. Karlu Kaňákovi, doplněný stručnou biografií a vzpomínkami jeho synů Jana a Karla.
Uvedena je vybraná bibliografie Ing. Karla Kaňáka, CSc. a Ing. Jana Kaňáka, Ph.D. Na názorném barevném plánku jsou lokalizovány veškeré výsadby všech druhů borovic a jejich proveniencí, zaznamenány jsou rovněž veškeré výsadby po roce 1971 a přehled druhů borovic vyskytujících se v našich podmínkách. Knihu uzavírá anglické resumé.
Přínosnou publikaci dokumentující nejen život Ing. Karla Kaňáka, CSc., zakladatele Arboreta Sofronka, ale především mimořádný významu tohoto vědeckého pracoviště a jeho historii, doplňují četné dobové i současné fotografie. Vyšla k příležitosti 60. výročí založení arboreta.
Útlá, avšak velice přitažlivá knížka byla vydána ke stému výročí narození Ing. Karla Kaňáka, CSc., zakladatele plzeňského Arboreta Sofronka. Přehledně mapuje všechny druhy borovic i jejich kříženců, které lze obdivovat v tomto „borovém ráji“, jak se mu také přezdívá. Autor publikace, Ing. Jan Kaňák, Ph.D. v ní přehledně prezentuje druhy borovic, vyskytujících se v našich podmínkách.
Představují se nám cizí druhy borovic pěstovaných v Sofronce i těch, které se běžně vyskytují na území České republiky a uvedeny jsou i takové, jejichž pěstování by mohlo být úspěšné. V Arboretu Sofronka byly otestovány téměř dvě třetiny z celkového počtu 120 druhů rodu Pinus. Dodnes tu roste více než 40 druhů z celého světa a 15 mezidruhových kříženců.
Původním stromům borovice lesní se tu daří již 150 až 170 let a té nejstarší v arboretu je dokonce kolem 270 let. K nejstarším stromům na světě patří také borovice, a to borovice osinatá (Pinus aristata), která se dožívá v USA až pěti tisíc let. Snad se i ta zastoupená na Sofronce, teprve 45letá, tak vysokého věku dožije.
Tato krásně vypravená příručka představuje druhy borovic, vyskytujících se v různých částech světa, ale rostoucích i u nás. Patří mezi ně také jedna z hospodářsky nejdůležitějších borovic – vejmutovka, pocházející z USA a Kanady, jíž se daří v arboretu, stejně jako v nedalekém boleveckém polesí. Tou nejvzácnější ve zdejším arboretu je subtropická borovice kadidlová, jejíž domov je v Texasu či na Floridě. Jeden takový vitální sedm metrů vysoký exemplář roste jako jediný v ČR od roku 1996. Dále zde najdeme i více jak šedesátiletou borovici viržinskou, jejíž léčivé účinky využívali indiáni kmene Cherokke například proti nachlazení, horečce nebo tuberkulóze. Z amerického kontinentu pochází i borovice těžká nebo borovice Jeffreyova, jejíž borka ve vegetačním období voní po citronu a vanilce. Jako nejspíš jediné v České republice přežívají v arboretu i dvě borovice bělokmenné, původem z Kanady, kde je tento druh vyhlášen jako ohrožený.
U každé prezentované borovice je mapka přirozeného výskytu s upřesňujícím popisem a údaji o výšce, průměru kmene, borce, tvaru jehlic a šišek a některých zajímavostech. Text doplňují barevné snímky stromu, jehlic, borky a šišek, jež jsou zachyceny také na černobílých kresbách Ludmily Businské. Nechybí přehledný plánek arboreta a srovnávací letecké snímky z let 1972 a 2020.
Kniha je určena všem milovníkům přírody a jako dendrologickou pomůcku ji uvítají také studenti.
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), sofronka.cz, databazeknih.cz, svsmp.cz
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář