Ostřílená spisovatelka Jana Poncarová pokračuje v knize Dvojí život ve své historické linii. I když nyní, na rozdíl od předchozích románů, nemají její hrdinové konkrétní předobraz. Přesto mají reálné rysy, které pamětníkům jistě připomenou lidi, jež kdysi mohli znát. Mladým čtenářům zase velmi přesně vykreslí běžný život a vztahy v komunistickém Československu.
Fiktivní romantický příběh je zasazený do 70.-80. let v ČSSR. Hlavní hrdinka Julie je nadaná houslistka dospívající v nefunkční rodině komunistického prominenta. Rodičům navzdory se Julie přidá k rockové kapele a zamiluje se do kytaristy Romana. Roman je z perzekvované rodiny a seznamuje ji s hudebním undergroundem a pražským disentem (bytová univerzita). Naivní Julii to otevře oči, zjišťuje, že realita i historie je jiná, než jaká je oficiální společenská doktrína. Vztahy s rodiči gradují a Julie posléze dramaticky emigruje do Španělska. Po revoluci se v roce 1990 vrací na návštěvu a reflektuje vlastní mládí.
V knize se prolínají dvě časové roviny: Juliina návštěva v roce 1990 a její dospívání na přelomu 70. a 80. let. Stylisticky je text opět na velmi vysoké úrovni, jak jsme u Jany Poncarové zvyklí, postavy jsou dobře psychologicky propracované. Autorce se daří skvěle zachytit Juliino prozření a přerod z nevědomosti k rebelii. Okrajově je zpracováno téma domácího násilí. Kniha staví do kontrastu svět klasické hudby s jeho oficiální socialistickou doktrínou (sovětští skladatelé) a hudební underground propojený s disentem (razie na koncertech, Plastici, Dana Němcová, zahraniční hudba, zhudebňování básníků…). Příběh je nostalgickým výletem pro pamětníky normalizace a atraktivním poučením pro mladší ročníky. Jana Poncarová navíc umí perfektně pracovat s dobovými zdroji, takže se její knihy vyznačují i historickou přesností.
I když doba, ve které se příběh odehrává nepatří právě k nejradostnějším, převládá i zde jistým způsobem pozitivní styl. Výraznou a hlavní temnotou je rodina hlavní hrdinky. Příběh je plný zvratů, včetně rozuzlení rodinného tajemství.
A kromě toho – při čtení si jistě začnete sestavovat i svůj playlist písní, o kterých se v knize píše. 😊
O autorce:
Jana Poncarová je novinářka a spisovatelka. Žije v Plzni a v Domažlicích. Ve své spisovatelské tvorbě se inspiruje skutečnými událostmi, opírá se o rešerše a rozhovory s pamětníky. Debutovala v roce 2018 románem Podbrdské ženy, který sleduje osudy tří generací žen žijících v podhůří Brd, a setkal se s nadšeným čtenářským ohlasem. O rok později vydala román Eugenie inspirovaný osudem plzeňského hotelu Continental a jeho majitelky. Kniha získala v roce 2020 Cenu čtenářů v literární soutěži Česká kniha. V roce 2020 vyšel Janin třetí Alžběta a Nina. Ve stejném roce vydala s fotografkou Ditou Pepe v nakladatelství wo-men svoji prvotinu v žánru literárního dokumentu Děvčata první republiky, která byla oceněná v soutěži Nejkrásnější české knihy. V dalším roce vyšel román Cyklistka o osudu poslední baronky Blanky Battaglia. Román Herečka vypráví příběh prvorepublikové avantgardní umělkyně Jarmily Horákové. Kniha Deník Věrky Kohnové vypráví o židovské dívce z Plzně, po které zůstal pouze deník, protože stejně jako celá její rodina nepřežila koncentrační tábor. Podílela se také na vzniku knihy Vlastní pokoje, která vyšla v nakladatelství wo.men. Její román Nultá hodina přibližuje příběh z poválečného Československa. Zatím poslední kniha je aktuální román Dvojí život.
Zdroj: Martina Vydrová, albatrosmedia.cz, motto.cz, databazeknih.cz, knizninovinky.cz
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář