Takto to začalo: „Babí, dýýýýňáááá!“ volala moje malá vnučka z kočárku na celou ulici. „Babi, ploším dýýňůůů takýýý!“ U nás v ulici se tento týden totiž začaly na zídkách u domků objevovat různě vyřezávané dýně. To by člověk nevěřil, co všechno taková dýně snese a jak se může tvářit…. Asi to znáte
Nevím, jak to máte vy, ale když vidím ty velké dětské oči, není nic, co bych jako babička nedokázala splnit. Netrvalo proto dlouho, prosby té mojí maličké byly vyslyšeny a já jí slíbila taky „dýýýýňůůůů“.
Rovnou jsme tedy procházkou zamířily do nejbližšího zahradnictví, které máme kousek od domu. Vybrali jsme tu největší dýni, co tam měli, samozřejmě byla taky nejhezčí! Naštěstí vnučka jezdí ještě na kočárku, a tak jsem dýni naložila k vnučce se slovy: „Pěkně ji tu hlídej.“ Musela jsem jí dát nějaký úkol, aby ji v nestřeženém okamžiku nevyšoupla z kočárku – to ví přece každá babička.
Ještě, že nás dcera neviděla, jak jsme s obrovskou dýní funěly domů a já jsem se při tom modlila, aby to ten kočárek vydržel. Celou cestu jsem přemítala, jestli jsou ty nové, moderní kočárky stavěné na dvouleté dítě s největší dýní na světě.
Uf, tak první část mise splněna. A teď jak na to, aby dýně měla vydlabaný vnitřek a nějaký super obličej. Přece když už je největší, měla by být taky nejhezčí v naší ulici, to dá rozum 😉.
Kdo dlabal dýni obyčejnou lžící a vyřezával nožíkem jako já, dá mi za pravdu, že to není procházka růžovým sadem a ke konci dlabání už vám dochází nadšení i síla. Možná na to existuje nějaký šikovný nástroj, ale já ho neznám a určitě jej nemám doma.
Výsledkem mého počínání byla dýně s obličejem, co se směje a má dva velké zuby – použila jsem inspiraci z dětství, kdy jsme každý podzim jako děti vyráběli draky a kreslili jsme jim obličeje.
Teď zbývala druhá část: spousta dýňové hmoty, kterou jsem zaplnila snad všechny nádoby, co jsem doma měla. Ale co s ní?
Našla jsem recept na jablečné rolky, v němž jsem pyré jablkové nahradila dýňovým a ke skořici jsem přidala muškátový oříšek. Rolky jsem upekla a doufala, že to bude dobré. A očividně bylo. Z mísy ubývaly tak rychle, že do večera nezbyla žádná.
Tak, ještě svíčku do toho našeho dýňového výtvoru, co nám nyní hlídá venku dům. Ta rozzářená očička mi jsou tou největší odměnou, když si jdu večer lehnout a ještě cítím bolavé ruce od vydlabávání😉.
Zdroj: redakce – Justýna Malásková (autorské dílo)
Dýňové rolky
Poslat e-mailem VytisknoutSuroviny
Kvásek
- trošku teplého mléka
- ⅔ kostky droždí
- hrst hladké mouky
- hrst cukru
Těsto
- 250 g dýňového pyré (viz postup níže)
- 450 g hladké mouky
- 50 g cukru
- připravený kvásek z droždí (viz suroviny výše)
- 60 g rozpuštěného másla
- lžička soli
Dýňová náplň
- 200 g dýňového pyré
- 50 g rozpuštěného másla
- 50 g cukru
- 1 lžička skořice
- ½ lžičky muškátového oříšku
Poleva
- pomerančová štáva z 1 pomeranče
- moučkový cukr
Postup
- Nejdříve připravíme dýňové pyré: dýni nakrájenou na kousky uvaříme v páře. Když změkne, rozmixujeme.
- Zvlášť vyrobíme kvásek, necháme nakynout. Těsto zaděláme a necháme hodinu kynout přikryté utěrkou.
- Zatím si připravíme si náplň.
- Na válu podsypaném hladkou moukou rozválíme vykynuté těsto na obdélník. Potřeme náplní, překlopíme na třetiny a rozválíme, aby se vrstvy trošku spojily. Krájíme na pásky, ze kterých vytvoříme spirálu, tu následně smotáme tak, aby se vytvořilo kolečko. Potřeme rozšlehaným vajíčkem a posypeme ořechy.
- Klademe na pečicí papír a pečeme asi 35 minut na 190 °C. Po upečení ještě horké můžeme potřít rozpuštěným máslem nebo postříkat polevou, na kterou v pomerančové šťávě rozmícháme moučkový cukr do hustší konzistence.
Poznámky
Zdroj: redakce – Justýna Malásková (autorské dílo), osobní archiv autorky
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář