Ekvilibrista aneb O muži, který objevil tajemství rovnováhy

Eric Hubler, Philip Blanc: Ekvilibrista aneb O muži, který objevil tajemství rovnováhy
Foto: Freepik

Oba zkušení autoři osvědčili profesní zkušenosti v úspěšném díle, v němž na příběhu osudového setkání dvou mužů ukazují, jak důležité je nalezení rovnováhy v životě a jak toho dosáhnout.

Eric Hubler, Philip Blanc: Ekvilibrista aneb O muži, který objevil tajemství rovnováhy
Foto: se souhlasem nakladatelství Rybka Publishers

Významné události a setkání nám často otevřou oči, abychom uměli pravdivě pohledět na sebe i „realitu“. Často mívají dramatickou podobu, aby nás zburcovaly k odhodlání dát svému životu novou hodnotu.

Podobné trauma postihlo muže ve významném postavení ve firmě, když byl nečekaně kvůli reorganizaci propuštěn. Rázem se mu hroutil svět. Nemohl pochopit a přijmout, že ho skutečně vyhodili. Aby se uklidnil, zajel na několik dnů do náhodně objeveného Hostince U šťastné hvězdy, který patřil starému pánovi s hůlkou. Cítil se tu uvolněně a rád si s mužem povídal, vyzařoval z něj klid a laskavost. Přijal jeho nabídku, že ho naučí tajemství rovnováhy, kterou potřeboval získat. Nejdříve však bylo třeba, s ohledem na mentální očistu, pochopit a analyzovat danou skutečnost.

Rozhovory se starým pánem a zejména jeho trefné otázky ho přiměly přemýšlet o svém rozhořčení i neúspěchu jinak. Starý pán mu ukázal, jak úzce souvisí práce s tělem s prací s myslí. Předvedl a vysvětlil, jak se lze naučit chodit po laně, na němž sám přes vysoký věk denně obratně chodil. Zprvu se to muži nedařilo, byl zklamaný a frustrovaný, ale když poznal proč, postupně se začal lepšit. „Výsledky jsou, jaké jsou, a vy už teď děláte pokrok. Neúspěch je klíčem k úspěchu. Tedy za předpokladu, že se z něj poučíme. Každý neúspěch nás něco učí.“ Stejně jako kritika, je-li dobře míněná, nám může pomoci, abychom se zaměřili na to nejdůležitější – na rovnováhu.

„Stav permanentní nespokojenosti vede k tomu, že si nedokážeme představit budoucnost, ve které bychom byli jednoho dne spokojeni. Vysává z nás veškerou motivaci a energii, která nám ještě zbyla,“ vysvětluje stařík s hůlkou. „Je třeba se soustředit na to podstatné.“ Muž chtěl vědět, zda existuje nějaký recept, jak přijímat život, jaký je. Stařík mu odpověděl, že je to hlavně bezpodmínečná láska. Se strachem z pádu, ale i z úspěchu se musí ekvilibrista umět vypořádat a přistupovat k situaci přiměřeně okolnostem. Je to celoživotní práce, neboť rovnováha je neustálým vyrovnáváním nerovnovážných stavů, které navracíme zpátky do vyrovnanosti.

Poutavý, podmanivý příběh se v mnoha momentech týká i nás samotných. Motivuje v odhodlání přemoci strach, přijímat se, jací jsme, a umět a zachovávat v životě rovnováhu podobně jako provazochodec na laně.

Zdroj: redakce – Dana Vondrášková, rybkapub.cz

Další články z této rubriky

Sedm darů menopauzy

Sedm darů menopauzy

Teoložka Cheryl B. Johnsová poskytuje nadějeplnou možnost přijímat menopauzu jako příležitost k osobní transformaci.
Co mi dala rodná ves

Co mi dala rodná ves

Je dobré znát kořeny svého rodu, aby člověk mohl být sám sobě čím dál zřejmější. Kořeny své lidské existence bych…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*