Felix Mendelssohn-Bartholdy byl již za svého života úspěšný a uznávaný skladatel, dirigent a hudební pedagog.
Narodil se 3. února 1809 do jedné z nejbohatších německých rodin, takže byl hmotně zabezpečený po celý svůj život. Dostalo se mu vynikajícího vzdělání jak hudebního, tak klasického.
Své první veřejné hudební vystoupení si odbyl již v devíti letech a skladby komponoval od jedenácti. Ve svých třinácti letech už byl ceněn jako dokonalý umělec. Od osmnácti let navštěvoval různé obory na berlínské univerzitě, čímž dokázal svoji všestrannost. Byl nejen významným hudebníkem, skladatelem, dirigentem a hudebním pedagogem, ale i malířem a filozofem, zajímal se o klasickou literaturu a rovněž ovládal angličtinu, italštinu a latinu.
Kromě své rozsáhlé tvorby, která zahrnuje symfonie, instrumentální koncerty, komorní skladby, kantáty, oratoria, klavírní a varhanní skladby, sborové i sólové písně, orchestrální předehry a opery, se zasloužil o znovuobjevení díla Johanna Sebastiana Bacha, jehož skladby byly v té době téměř zapomenuty.
V mládí podnikl několik cest do zahraničí, na nichž navštívil například Anglii, Rakousko, Horní Uhry, italské země nebo švýcarské kantony. Podstatné pro něj byly především jeho cesty do Anglie, kde sklízel velké úspěchy nejen se svými skladbami, ale i jako dirigent.
Už ve svých 24 letech se stal dirigentem a ředitelem městské hudby v Düsseldorfu a členem Akademie věd a umění v Berlíně. Od roku 1835 do konce svého života působil jako dirigent významného orchestru Gewandhaus v Lipsku – a právě pro tohle město se stal velice důležitým. Nejen že pozvedl úroveň místního orchestru, ale založil zde významnou konzervatoř, v jejímž čele stanul jako ředitel a která coby centrum evropského významu přetrvává do dneška. K pedagogické spolupráci získal významné umělce a tato škola vyprodukovala řadu vynikajících hudebníků a skladatelů, například Edvarda Griega, z našich skladatelů pak Zdeňka Fibicha a Leoše Janáčka.
Často bývá srovnáván s Wolfgangem Amadeem Mozartem: ať už pro jejich talent, hudební styl, schopnost skládat hudbu všech žánrů, ale také bohužel i pro podobnou délku života, jež jim byla vyměřena. Ze srovnání těchto dvou mistrů vychází Mozart jako univerzálnější skladatel, Mendelssohn pak ve svém díle spíše navazoval na jeho tvorbu a na díla jiných klasických skladatelů. Oproti Mozartovi nedosáhl v operní tvorbě takového úspěchu, jaký si představoval.
Později se navíc objevily pokusy o znevážení jeho díla. Poprvé za nimi stál skladatel Richard Wagner, ve třicátých letech minulého století to byla zase snaha o úplné vymazání jeho osoby kulturní politikou nacistů, kterým se nehodil jeho židovský původ. Naštěstí se tak nestalo a můžeme říct, že Felix Mendelssohn-Bartholdy patří rozhodně k významným osobnostem hudebního světa.
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář