Kniha od Hazela Priora: Volání tučňáků

Hazel Prior: Volání tučňáků
Foto: Pixabay

Oceňovaná harfenistka Hazel Prior z Oxfordu je úspěšná také v psaní poezie a knih pro děti i dospělé. Její román Dáma a tučňáci, který vzbudil velký zájem, volně pokračuje v knize Volání tučňáků a opět se v ní setkáme s vitální Veronicou McCreedyovou a jejími milovanými tučňáky.

Hazel Prior: Volání tučňáků
Foto: se souhlasem nakladatelství Beta

Volání tučňáků přiměje bohatou a poněkud svéhlavou dámu Veronicu McCreedyovou, aby se s nimi opět setkala, nehledě na svůj věk osmdesáti sedmi let. Uznávaný Robert Saddlebow ji totiž přizval ke spolupráci na pořadu filmového štábu BBC věnovaném tučňákům. Chce, aby o nich a svých zkušenostech mluvila a vysvětlila, proč patří k nejohroženějším živočichům.

Veronica dosud pobývá ve svém honosném skotském sídle u moře zvaném Ballahays. Společnost jí dělá pomocnice Eileen a také devítiletá Daisy, která se u ní zotavuje z těžké nemoci. Kromě péče je téma tučňáků, jež stará dáma často připomíná, pro holčičku rozptýlením a zároveň motivací ke zdolávání těžkých životních zkoušek. Pro Veronicu je sice starost o dítě velkou výzvou, ale výzvy nikdy neodmítá. Potvrzuje to i její antarktické dobrodružství na Locket Islandu, kde se jí podařilo zachránit malého tučňáka Pipa. Finančně také podporuje na tučňáky zaměřený výzkumný program.

Pracuje v něm malá skupinka přátel spolu s jejím osmadvacetiletým vnukem Patrickem. Mezi ním a vedoucí týmu, o dva roky mladší Terry, se vyvinul láskyplný vztah, který náhle ohrozí žárlivá věta kolegy. Zklamaný Patrick opustí základnu a vydává se do Kanady, kde začne pátrat po stopách svého otce, o jehož osudu on ani Veronica nic nevěděli. Ve válečných letech ne vlastní vinou přišla o syna a nikdy se jí o něm nepodařilo zjistit žádné informace.

Děj románu se rozvíjí ve třech liniích – v jedné se Veronica i s malou Daisy a jejími rodiči vydává na natáčení pořadu o tučňácích, které režíruje známý přírodovědec Robert Saddlebow, žijící svou prací, ale jinak vnitřně uzavřený, podobně jako Veronica. Ve druhé sledujeme práci členů při výzkumu tučňáků a zároveň proměn vztahu Patricka a Terry. Ve třetí líčí Patrick své pátrání a snahu zjistit vše o svých zemřelých rodičích, aby je pochopil a porozuměl lépe i sám sobě.

Nepřekvapí, že sama autorka má k tučňákům velmi srdečný vztah. Po smrti manžela, který byl jejich vášnivým obdivovatelem, se snažila přehlušit smutek cestováním a focením různých druhů tučňáků žijících ve volné přírodě. Kromě velké útěchy poznala, jak je příroda léčivá a okouzlující tučňáci zajímaví. Jejich pozorováním bohužel zjišťujeme i ekologické změny, jež je fatálně ohrožují.

Dalším popudem Hazel Prior k napsání knih o tučňácích byl obdiv k několika statečným lidem, kteří se i po osmdesátce či dokonce ve svých devadesáti letech dokázali učit novým věcem a zůstali otevřeni dobrodružství.  Bez zajímavosti také není, že první knihu Hazel Prior vydalo nakladatelství The Penguins.

Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), nakladatelstvibeta.cz

Další články z této rubriky

Žít dlouhý život – ale jak?

Žít dlouhý život – ale jak?

Zajímavá otázka, kterou se zabývají čtyři odborníci z různých oborů v knize (zatím v německém jazyce) Das lange Leben leben…
Tak trochu šílení

Tak trochu šílení

Máte chuť na něco tak trochu šíleného? Podle autorova mínění název vystihuje řadu postav knihy.
Činy mrtvých

Činy mrtvých

28. únor 1986 Jednoho chladného zimního večera je v centru Stockholmu zastřelen švédský ministerský předseda Olof Palme.
Nelži mi

Nelži mi

Nemám ráda svět sociálních sítí. Sama jsem zastánkyně jednání z očí do očí. Miluji kafíčka s kamarádkou tisíckrát víc než…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*