To jsme zase jednou jeli navštívit tetinku (babiččinu sestřenku) a strýčka. Vítání nebralo konce a jindy ne až tak upovídaní manželé byli rádi, že se s námi vidí, až nám to začalo být podezřelé, protože si nás „tahali“ každý do svého prostoru, aby s námi komunikovali bez přítomnosti toho druhého – a to u nich už vůbec nebylo zvykem. Vysvětlení nám podali každý zvlášť a pochopitelně každý ze svého úhlu pohledu.
Bylo krásné jaro, když si tetinka se strýčkem naplánovali celodenní výlet s prohlídkou města, nějakých pamětihodností, shlédnutí výstavy, návštěvou zahrad, … – tyto akce oba milovali.
Strýček se rozhodl, že tentokrát nepojedou vlakem, ale vzhledem k počasí na motorce. Měl krásného „Indiána“ se sajdkárou, perfektně udržovaného, a on sám se považoval za výborného řidiče. Vzhledem k tomu, že jeli oba a jeho žena s sebou brala poměrně větší množství „proviantu“, musel pochopitelně připojit k motorce sajdkáru, což činil až ráno, neboť den předtím jel na motorce někam sám.
Ráno, zatímco tetinka balila vše potřebné, on v rychlosti, aby mohli na cestu co nejdříve, učinil nezbytné úpravy dopravního prostředku, až byli konečně připravení vyrazit.
Strýček si navlékl svoji řidičskou kombinézu a na hlavu nasadil koženou kuklu a motorkářské brýle, které mu v podstatě neumožňovaly periferní vidění. Tetinka s košem jídla zasedla do sajdkáry a vyjeli. Ani ne v polovině cesty, kde byla mírně klopená zatáčka, to – dle strýčkových slov – se strojem trochu cuklo, ale bravurně tuto situaci zvládl, pochválil si, jaký je znamenitý řidič, a jel dál, soustřediv se především na cestu. Musím dodat, že se tehdy rozhodně nejezdilo takovou rychlostí, jako dnes. Naštěstí.
Když dorazil na místo určení, zjistil, že postrádá sajdkáru, tetinku i občerstvení. Otočil stroj a pomalým tempem, při němž kontroloval okolí, kde by se tak jím pohřešované mohlo nalézat, se ubíral zpátky. A pekelně ho naštvalo, když svou ženu objevil doma – na jednu stranu rád, že se jí nic nestalo, ovšem to, že je ona uražená a nemluví s ním, to ho naštvalo, a tak se i on urazil a od té doby spolu komunikovali hodně sporadicky.
Jak to probíhalo s tetinkou, nám bylo vysvětleno zase v jejím podání:
Ano, došlo k tomu v té zatáčce, kdy, dle jejích slov, strýček na motorce uháněl dál po cestě, a ona v sajdkáře, teď už samostatně, skončila v příkopu, kde se obě usadily. Tedy sajdkára se tam sesunula, u tetinky se jednalo o stav setrvání. Když se tetinka vzpamatovala ze šoku a vyhodnotila, že je sama a poměrně daleko od domova, rozhlédla se, ale to k ní už přibíhali z blízkého pole nějací lidé a zjišťovali, zda je v pořádku. Ihned nabídli pomoc, vypřáhli kravku z pluhu, zapřáhli do žebřiňáku, naložili na něj sajdkáru i s tetinkou a takto v kompletu odvezli domů. Tetinka jim za tuto službu, poté co odmítli peněžní obnos, vnutila všechny řízky i buchty, což přijali s velikou radostí.
Pak už jsme jen zjistili, že každý byl naštvaný na toho druhého trochu právem. Tetinka na strýčka, že dopadla tak, jak dopadla, protože to byla jeho vina, že špatně zabezpečil dopravní prostředek. Naši argumentaci, že dobrodružství, které prožila, když se vezla domů takovým způsobem, ale neocenila a jako správná dáma se málem urazila i na nás. Strýček byl zase načuřený na svoji ženu, že mu nenechala ani jeden řízek, které on miloval. Navíc její odseknutí: „Namaž si chleba sádlem!“ jej popudilo ještě víc. Oba pak nejvíc dožralo, že z výletu nebylo nic.
Vím, že tenkrát řízky, které tetinka na tyto výlety pravidelně dělala, byly takové ty klasické, které známe všichni. Já ale často připravuji jiné.
Zdroj: redakce – Olga Skálová (autorské dílo)
Řízky naruby
Poslat e-mailem VytisknoutSuroviny
- 1 cibule
- 10 dkg anglické slaniny
- 4 vepřové řízky (kotleta, kýta)
- strouhanka na obalení řízků
- 2 celá vejce
- trochu mléka
- sůl
- olej
Postup
- Oloupanou cibuli nakrájíme nahrubo, anglickou slaninu na plátky, a pokud máme slaninu moc libovou, dno pekáčku vytřeme trochou oleje. Cibuli a slaninu rozprostřeme na dno pekáčku a dáme do trouby na 100 °C asi na 15 minut, aby cibulka zesklovatěla a anglická slanina pustila šťávu.
- Řízky jen po stranách nakrojíme, osolíme, obalíme ve strouhance, kterou je potřeba do masa vpracovat – zatlačit, čímž řízky v podstatě naklepeme. Poté obalíme ve vajíčku s trochou mléka a soli. Ihned klademe na pánev s rozehřátým olejem a osmažíme po obou stranách.
- Osmažené řízky položíme do pekáče na cibulku a slaninu a celé prohřejeme v troubě na 100 °C půl hodiny.
- Při servírování dáme na řízky i na přílohu cibulku a slaninu.
- Podáváme s bramborovou kaší nebo s brambory.
Zdroj: redakce – Olga Skálová (autorské dílo), soukromý archiv autorky
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář