Německá pedagožka Marei Theunertová (nar. 1985) je vyhledávanou terapeutkou a alternativní psychoterapeutkou. Posledních šest let pomáhá rodinám s vysoce emocionálními a citlivými dětmi zvládat náročnou péči a zároveň nalézt více klidu i odpočinku. Její projekt Elbfamilienglück na Instagramu poskytuje rodičům inspiraci k pochopení a podpoře svých dětí, aniž by upozaďovali vlastní potřeby.
Marei Theunertová poskytuje úlevu rodičům, vyčerpaných z vysilující péče o nadměrně plačtivé dítě, jež přepadají návaly vzteku, bezmoci a zoufalství z neklidných dnů a probdělých nocí. Nabízí způsoby, jak dítěti lépe porozumět, navodit a prohlubovat spojení s ním, uklidnit jej a vytvořit láskyplný a bezpečný domov pro jeho zdravý vývoj. Sama takovým obdobím prošla a překonávala stejné obtíže při výchově svých dětí. „Všechny děti potřebují blízkost, některé ovšem znatelně víc. To ale není ničí chyba,“ říká.
Až dvacet procent všech novorozenců během prvního čtvrt roku pláče mnohem déle, než tři hodiny denně. Citlivé a plačtivé děti probouzejí zejména u podobně citlivých rodičů pochyby, zda nedělají něco špatně, přepadají je výčitky a nejistota. Těchto pocitů je nutné se zbavit a přistupovat k dítěti trpělivě, s láskou i odpovědností nad situací a snažit se zmírnit následky negativních vlivů. Pokud dětský lékař vyloučí zdravotní příčinu dětského pláče, je zapotřebí nejen se naučit, jak k němu přistupovat, ale také umět zvládat své negativní emoce, frustrace či vztek. Někdy jsou rodiče z pláče dítěte zoufalí, že už neví, co by měli udělat proto, aby se utišilo. V žádném případě s ním ale nesmí třást, aby nedošlo k vážnému, nezvratnému neurologickému poškození, nebo dokonce ke smrti! Autorka doporučuje v případech velkého stresu a emocí nouzový plán, aby nejednali impulzivně. Dochází-li k nim častěji, radí co nejdříve vyhledat odbornou pomoc a podporu.
Na stránkách mimořádné publikace uvádí autorka důvody dětského pláče – bolest, napětí, porucha regulace v raném dětství, vysoká citlivost, narušení bezpečného pouta a vazeb mezi rodičem a dítětem, ale i touha mít dostatečnou, neustálou blízkost rodiče, aby se děti cítily bezpečně a zklidnily se. „Pokud budeme potřeby ignorovat, nezmizí jen tak samy od sebe. Aby mohly zmizet, je třeba si jich všímat a naplnit je,“ píše Marei Theunertová v kapitole zaměřené na potřeby dítěte. Je přitom nutné, aby rodiče pečovali také o svoji pohodu a štěstí, a mohli je předávat svým dětem. Účinné způsoby, jak toho dosáhnout, jsou v knize uvedeny.
Rodiče se naučí poznat pláč dítěte z důvodu přetížení a napětí, které dává najevo například vzdycháním, zíváním, zvedáním ramen, fňukáním, naříkáním, křikem apod., a pomohou jim rady, jak se chovat, když pláč neustává. Uvítají praktické tipy pro první rok života dítěte, včetně doporučení vyvarovat se neustálého rozptylování dítěte, aby neplakalo, neboť tak spíš dosáhneme toho, že namísto uklidnění bude podrážděné. Stejně důležité jsou i řeč těla, jíž dítě dává naopak najevo naladění pro aktivitu.
Velice potřebná knížka jako citlivý rádce poskytuje rodičům cenné informace, aby porozuměli, co jejich dítě pláčem sděluje a uměli ho láskyplně utišit. Autorka doplňuje přehledně členěné informace nejnovějšími vědeckými výzkumy i osobními zkušenostmi rodičů plačtivých dětí. Věnuje se také samotným rodičům, jimž pomáhá zkušenými radami zvládat náročné období, aby byly naplněny potřeby dítěte i jejich vlastní. Tato výjimečná kniha, která tu dlouho chyběla, je povzbuzujícím průvodcem všem rodičům při chápající, laskavé péči a výchově malých dětí. Zajímat bude také pomáhající prarodiče.
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), knihykazda.cz, databazeknih.cz, knizniklub.cz
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář