Jan Kvirenc: Zámky Čech a Moravy

Autor se při prezentaci zámků neřídil striktně tradičním pojetím popisu, výčtu majitelů či architektonických proměn. I když tato fakta neopomíjí, upřednostnil příběhy šlechty v průběhu několika staletí až do doby nedávné. Připomíná historické dění a jeho vliv i na život na zámku. Poznáme rozmanité osudy a charaktery majitelů rezidencí, jejich zvyklosti, zájmy, názory, ale i významné umělce, architekty a osobnosti, jež se zapsali do „běhu dějin“ a byli v kontaktu s aristokracií. V honosných palácích zakusíme atmosféru svátečních i všedních dnů, poznamenaných intrikami, láskou, úspěchy, nezdary a osudovými zvraty, jež autor dokládá četnými citacemi z historické literatury, úryvky dobových pramenů a z osobní korespondence.

Například v článku o zámku v Novém Městě nad Metují se zaměřuje na geniálního slovenského architekta Dušana Jurkoviče, pověřeného adaptací, jenž zde zanechal otisk svého talentu i v unikátním dřevěném mostě. Vzpomíná přitom na obtíže, jež bylo nutno při práci překonávat. Přibližuje i minulost polozapomenutého zámečku Slavín u obce Tupadly, kde vlastenecky smýšlející Antonín Veith zahájil v roce 1840 stavbu v maurském slohu, v níž mělo být umístěno dvacet čtyři soch slavných představitelů českých dějin. K dokončení však nedošlo a sochy byly zhotoveny pouze čtyři.

Výpravná publikace upozorňuje mimo jiné na zámky Duchcov, Český Krumlov, Buchlovice, Chudenice a Chyše, Jezeří, Konopiště, Orlík, Peruc, Plasy, Třeboň, Ratibořice, Zbiroh či Vrchotovy Janovice. Zmiňuje rovněž známého architekta a mecenáše Josefa Hlávku a sídlo, které si postavil v Lužanech nedaleko svého rodiště Přeštice. Jan Kvirenc do knihy zařadil také Kuks s lázněmi, jež „evropská šlechta řadila mezi tři nejslavnější v tehdejší Evropě“, jak uvádí obec. Lázně i špitál s kostelem založil svobodomyslný hrabě František Antonín Špork, muž rozporuplné, až výstřední povahy. Autor se zde neubránil poněkud zaujatému postoji a všímá si bohužel spíše těchto vlastností, aniž by poznamenal, že hrabě byl zároveň velkorysým mecenášem a podporovatelem umění a divadla v Praze i na Kuksu, tehdy významném centru kulturního života. Neuvádí ani jeho pozoruhodnou realizaci konceptu barokní krajiny se sochařskými díly, ani zbudování hospitálu, zaopatřovacího ústavu pro vojenské veterány a vysloužilce z panství, považovaného v té době za „nejvelkorysejší institut svého druhu v pozdně barokních Čechách“, či podporu pražské Invalidovny v Karlíně.

Živě líčí pobyt Karla Čapka na zámku Chyše, kde působil jako šlechtický preceptor nezdárného hraběcího synka Prokopa, a neopomine ani zmínku o hraběcím skandálu. Jan Kvirenc dokáže poutavě podat informace o nevšedních příbězích, vybírá z dokumentů a podkladů to, co čtenáře osloví a zajímá. Ke každému vyprávění připojuje v rámečku vybranou pozoruhodnost, typickou pro konkrétní místo nebo osobnost. Textovou část doplňují rodové erby a množství barevných fotografií i vzácných historických černobílých snímků, zachycujících někdejší podobou vznosných staveb. Ve výběrovém místním rejstříku lze snadno dohledat názvy míst v textu uvedených. Na předsádce je přehledná mapa s místy, o nichž autor píše, nechybí ani odkaz na použité prameny a literaturu.

Přínosné dílo představuje uvedená panská sídla novým pohledem s pozoruhodnými informacemi, poznámkami a postřehy, jež zaujmou všechny čtenáře se zájmem o historii a život šlechty.

Zdroj: redakce – Dana Vondrášková, Grada.cz