Bestseller americké autorky Jennifer Ackerman (nar. 1959) nadchne všechny milovníky přírody a ptactva. Odborníky i čtenáři oceňovaná kniha, přeložená do dvaceti pěti světových jazyků, je považovaná za jednu z deseti nejlepších knih literatury faktu roku 2016.
Jennifer Ackerman se s nadšením věnuje tři desetiletí výzkumu přírody, ornitologii i dalším oborům. Pracovala pro National Geographic a je činná i v organizacích na ochranu přírody. Za svoji populárně vědeckou práci získala několik mezinárodních ocenění.
Výsledky vlastních pozorování, vědeckého bádání i poznatky z rozhovorů s mnoha odborníky dokázala zpracovat obdivuhodně čtivým, přitažlivým způsobem a oslovit jím čtenáře bez ohledu na jejich věk. Kniha je rozdělena do osmi kapitol, v nichž se Jennifer Ackerman věnuje různým aspektům z fascinujícího života ptáků. Naučili jsme se hodnotit a poměřovat ostatní živočichy na planetě pohledem svého rozumu a mozku, ale neumíme vidět svět jejich vnímáním. Také z toho důvodu se autorka rozhodla užívat spíše pojmu genialita místo inteligence.
Zajímá ji, kam dosáhne ptačí mysl, jak se vyvinul a funguje ptačí mozek, přizpůsobený fyziognomii, životním potřebám a zejména létání. Pozoruhodné je jeho srovnání s dalšími živočišnými druhy včetně člověka. Přesvědčuje o tom, že ptačí mozek, přestože stavba jeho kůry mozkové je jiná, rozhodně není primitivní, což opeřenci dokazují svojí různě vyvinutou inteligencí (podobně jako my). „Možná jsou ptačí mozky malé, ale hrají úplně jinou ligu,“ tvrdí autorka s tím, že místo inteligence se u nich dá mluvit spíše o genialitě. Velikost mozku také odpovídá tomu, jak dlouho zůstává pták v hnízdě a učí se od rodičů, než dospěje. Čím déle to trvá, tím větší má mozek, snad i proto, aby si mohl uložit, co se naučil. Proto „většina inteligentních zvířecích druhů prožívá dlouhé ´dětství´“. U tažných ptáků jsou mozky záměrně menší, aby nespotřebovávaly příliš mnoho energie, kterou potřebují k letu.
Jennifer Ackerman popisuje povahu ptáků, jejich skupinový život v dané hierarchii, jak si projevují náklonnost, dávají dárky, hrají si a škádlí se nebo utěšují, ale také se hádají, podvádějí, rozvádějí a lžou. Mají také velký smysl pro spravedlnost. Nápadité jsou jejich způsoby namlouvání. Někteří samečkové, aby přilákali samičky, projevují značný smysl pro estetiku. Samci evropské sojky obecné zase vykazují sociální prozíravost, když odhadnou stav mysli partnerky a přinesou jí, po čem prahne nebo nač má chuť. Jak je to s ptačí promiskuitou? Kolem osmdesáti procent druhů ptáků žije v sociálně monogamních párech, i když občasné nevěry jim nejsou cizí.
Čtenáře bude jistě také zajímat, podle jaké mapy se orientují stěhovaví ptáci, aby bezpečně našli cestu na místo, kam se mají dostat. Téměř polovinu ptactva na Zemi tvoří pěvci a budeme mít možnost poznat něco z jejich dorozumívacích písní. Překvapí jejich uvažování a rozhodování, jak získat potravu za důmyslné pomoci nástrojů. Závidět bychom mohli jednomu druhu ptáka, který na ploše desítek kilometrů schová tisíce semínek a pamatuje si i měsíce, kde je najde.
Autorka odhaluje množství překvapivých informací o životě pozoruhodných opeřenců, mezi nimiž nechybí sojka, vrána, sýkorka, havran, kolibřík, holub, vlhovec, krkavec, husa, drozdec, buřňák, kakadu, lemčík a mnoho dalších, jež pozorovala po celém světě. „Tato kniha je výpravou za pochopením rozdílných druhů geniality, díky kterým jsou ptáci tak úspěšní – a toho, jak k nim došlo,“ zve autorka k návštěvě vzdálených míst ve světě stejně jako do blízkého okolí či na vlastní zahradu. Díky pozoruhodné publikaci, která sice postrádá byť skromnou obrazovou přílohu, budou všichni milovníci přírody nahlížet na ptáky s obdivem. Náročného překladu se zdařile zhostila Vendula Hlavová.
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), knihykazda.cz
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář