aneb Hrst pranostik, povídání o tradicích a osvědčené babiččiny recepty
Výtvarnice a spisovatelka Kamila Skopová (nar. 1944 v Praze) se erudovaně, nadšeně a s láskou věnuje českému národopisu a folkloru, o němž napsala několik knih a navíc i pohádky pro děti, jež doprovází vlastními ilustracemi.
V nádherně vypravené, bohatě ilustrované publikaci Kamila Skopová oživuje lidové zvyky a tradice, z nichž se některé dodnes především na venkově udržují. Osvěžuje je pranostikami a hlavně výbornými recepty našich babiček pro sváteční i všední dny. Kniha je rozdělena na 53 částí jako týdnů v roce a poskytuje vítanou inspiraci nejen k vyzkoušení tradičních jídel, ale také k připomenutí významu někdejších zvyklostí v návaznosti na roční období.
Například v prvním kalendářním týdnu se dozvíme, že zkratka C + M + B, která se píše na Nový rok na dveře obydlí, neznamená jména tří králů (Kašpar, Melichar a Baltazar), ale má význam „Christus mansionem benedicat“ – „Kristus požehnej tomu příbytku“.
V následujícím čase masopustu, upomínajícím na dávné antické oslavy veselého boha úrody a vína Baccha a boha slunce Saturna, se peklo starobylé slavnostní pečivo boží milosti, které můžete vyzkoušet stejně jako masopustní šišky podle uvedených receptů. Chutnou sladkou odměnu zvanou křehtík, v podobě malého mazance, dostával zase hoch, který brával dívku k tanci po celý rok. Pekl se ale také u příležitosti koled i jindy během roku jako místní pečivo a upéct si ho můžete podle návodu autorky.
V dalších ročních obdobích poznáváme význam svátků Hromnic, světců Valentýna i Matěje, Velikonoc, stavění máje, svatého Jána, letních poutí a procesí, rovněž oslavy svatých Huberta, Martina, Kateřiny nebo Mikuláše.
Při každé slavnosti se chystal stůl plný jídel z těch nejlepších surovin, na nichž se nešetřilo. V knize nalezneme mnoho pestrých receptů oblíbené klasiky české lidové stravy, v níž jsou zastoupeny pokrmy masité, zeleninové, z luštěnin, obilovin i různé druhy sladkých pokrmů, pečiva či lahodných zákusků.
Kamila Skopová nám přináší „trochu té klidné starosvětské pohody“, kdy můžeme na chvíli zapomenout na každodenní shon i starosti a tak trochu okusit vše dobré z minulých časů včetně kulinářských dobrot. Její milá kniha psaná s úctou k tradicím našich předků s množstvím půvabných ilustrací je laskavým pohlazením po duši, vlídným poučením a inspirací, jež záměr autorky bohatě naplňuje.
Připomíná i motivující modlitbu Thomase Moora
Radost ze života text básně vložit jako prostý text
Dopřej mi chuť k jídlu, Pane, a taky něco, co bych jed.
Dej mi zdravé tělo a nauč mě s ním zacházet.
Dej mi zdravý rozum, ať vidím dobro kolem nás.
Ať se hříchem nevyděsím a napravit jej umím včas.
Dej mi mladou duši, ať nenaříká, nereptá.
Dej, ať neberu moc vážně své pošetilé malé JÁ,
Dej mi, prosím, humor a milost, abych chápal vtip.
Ať mám radost ze života a umím druhé potěšit…
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), grada.cz
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář