Kuna jménem Lotta

Kuna jménem Lotta
Foto: Pixabay

Neuvěřitelný příběh výjimečného přátelství

Populární německý lesník a fotograf Wolfgang Schreil (nar. 1975), přezdívaný Woid Woife nebo Lesní vlk, žije bavorském Arberwaldu u Bodenmais. Je známý i v dalších zemích, kde vycházejí jeho bestselerové knihy o přírodě. Tento „zaříkávač zvířat“ proslul i stejnojmennou knihou „o síle šumavské přírody a tajemství lesa“. Jako člověku, jenž dělá svět lepším, mu byla v roce 2022 udělena prestižní cena Rotary Respect Awards.

Kuna jménem Lotta
Foto: se svolením nakladatelství Kazda

Sympatický lesník Wolfgang Schreil patří k těm, kteří se nejraději ztrácejí v tišinách lesa, kde jsou šťastni. Přírodu i zvířata miluje od dětství. Z knih, a hlavně z vlastního pozorování i praxe, se o divoké zvěři mnoho naučil. Chová se k ní ohleduplně, s úctou a láskou, jako host na cizím území. Vzbuzuje ve zvířatech důvěru, dokáže se do nich vcítit a číst z řeči těla, a oni mu přátelsky dovolí se k nim přiblížit, aby je mohl zvěčnit fotoaparátem. Bohaté znalosti využívá při záchraně opuštěných nebo nemocných zvířat, o něž pečuje ve své lesní stanici s obytnou maringotkou. Tak se k němu dostalo i sotva vylíhlé mládě kuny skalní, které leželo opuštěné na sluncem rozpálené silnici.

Kuna jménem Lotta
Láskyplné přátelství s kunou skalní zaznamenal autor v dojemném příběhu. Foto Wolfganga Schreila z knihy Kuna jménem Lotta. Se souhlasem nakladatelství Kazda.

V knize věnované této nevšední kuně autor napínavě vypravuje, jak se o ni po více jak rok staral, než to dokázala sama. Přestože měl současně na starosti další osiřelé kuny, pouze tato, již pojmenoval Lotta, si s ním vytvořila nevídané osobní pouto. „Všechny kuny skalní vypadají pár dní po narození stejně, ale na tomhle mrňouskovi mě něco zaujalo. Choulí se v dlani, nehybný a slepý, ale jakmile ho žena pohladí po řídkém kožíšku, začne mávat tlapkami. Je tak malý, a přesto hned reaguje a z pohlazení má radost, skoro by se dalo říct potěšení. Okamžitě mě s malou kunou přemůže soucit – na první pohled je jasné, že to bude zajímavá osobnost.“

Kuna jménem Lotta
Okamžik dokonalého štěstí. Když jsem si uvědomil, že má Lotta z ostatních lidí strach, vážil jsem si toho času o to víc. Foto Wolfganga Schreila z knihy Kuna jménem Lotta. Se souhlasem nakladatelství Kazda.

Wolfgang zachránil a odchoval kromě mnoha různých zvířat i několik desítek kun, ale jen Lotta mu poskytla námět k vypravování. Jejich vzájemný vztah se rychle prohluboval. Ke svému zachránci projevovala naprostou důvěru, komunikovala a mazlila se s ním. Podmanila si ho svojí hravostí, vynalézavostí a přítulností a on se v její přítomnosti cítil šťastný.

Kuna jménem Lotta
Lotta mi svou kořist hrdě předvedla. Pak si norníka odnesla do ústraní a tam ho s hlasitým mlaskáním sežrala. Foto Wolfganga Schreila z knihy Kuna jménem Lotta. Se souhlasem nakladatelství Kazda.

Čas rychle utíká a Lotta již sama loví a užívá si svobody. Svému společníku dokonce umožňuje ji přitom doprovázet a pozorovat, jak si obstarává potravu. Postupně se prodlužuje doba, kdy je Lotta v lese, zatímco čas návštěv v maringotce se zkracuje. Díky Lottě se dozvídáme nepříliš známá fakta, například proč kuna nemá téměř žádné přirozené nepřátele i pozoruhodné informace z jejího života, ale také o světě divokých zvířat, kde nikdo nepanikaří. Vědí, co mají udělat. Dravý pták udrží nervy na uzdě i v blízkosti kuny. „Takhle se příroda vypořádává s nebezpečím. Jen my lidé si představujeme, že musíme před tímto krutým lovcem (kunou, pozn. redakce) ochránit všechny ptáky, veverky nebo myši a zajistit v lese klid tím, že budeme kuny střílet…,“ upozorňuje autor. Ví, že kuny mají emoce, projevují náklonnost, přátelství a preferují rovnost. S Lottou to vše prožil včetně dramatických okamžiků, kdy byla vážně zraněná a šlo jí o život. Nejtěžší a nejemotivnější moment nastal po více jak roce, když se přišla naposledy rozloučit, než se vrátila do lesa žít vlastní život ve svém revíru.

Kuna jménem Lotta
Lotta pod střechou maringotky v lese. Foto Wolfganga Schreila z knihy Kuna jménem Lotta. Se souhlasem nakladatelství Kazda.

Knihu o Lottě, obdivuhodné kuně skalní, budete číst s napětím a zvědavostí. Pohnutý závěr vžene slzy do očí, avšak srdce a mysl obohatí o nový pohled na život kuny. Příběh o nečekaném, intenzivním přátelství mezi člověkem a divokým zvířetem, posilovaném vzájemnou láskou a pochopením, si čtenáře zcela získá.

Kuna jménem Lotta
Po přivítání obvykle vzniklo „selfíčko“, jako je toto. A pak si šla zase svou cestou. Foto Wolfganga Schreila z knihy Kuna jménem Lotta. Se souhlasem nakladatelství Kazda.

Lotta nejspíš na Wolfganga nikdy nezapomene, stejně jako on na všechno, co s ní zažil a co mu připadá jako zázrak. „Jako nejkrásnější dar, který mi kdy příroda nadělila.“ … „Vychoval jsem už mnoho zvířat – ale nikdy jsem nezažil nic podobného jako s Lottou. Tohle zvláštní, nekonečně smutné loučení je však bezpochyby to nejpodivnější, co mě kdy potkalo. Byla to láska? Určitě ano.“

Okamžiky štěstí, které Wolfgang Schreil s Lottou prožil, zachycují jeho unikátní černobílé i barevné fotografie. Pokud se budete chtít dozvědět o něm více, je k dispozici například video https://www.youtube.com/watch?v=7WnKnymMHxY, či jeho webové stránky.

Výborná, procítěná kniha o silném přátelství člověka a kuny skalní osloví čtenáře bez ohledu na věk a bude patřit k nejlepším dárkům, jakými sebe a své blízké potěšíte.

Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), knihykazda.cz, luxor.cz, databazeknih.cz

Další články z této rubriky

Sběrači borůvek

Sběrači borůvek

Když děti ztratí rodiče, jsou sirotci, když manžel ztratí manželku, je vdovec. Ale pro rodiče, kteří ztratí dítě, žádné slovo…
Záhada se jmelím

Záhada se jmelím

Zkuste si dopřát ve vánočním čase, který je plný shonu, úklidu a slavnostních příprav, chvíli oddechu s příjemnou knížkou. Mohla…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*