Přední americký dirigent, pianista a postmoderní skladatel, hudební pedagog a také popularizátor hudby. Do hudebního povědomí pronikl v padesátých letech minulého století, když v Evropě uvedl řadu úspěšných koncertů. V Americe pracoval jako pedagog a ředitel Newyorské filharmonie. Věhlas si získal na základě uskutečněných turné po Evropě, USA, Asii a Latinské Americe. Populární byl díky účinkování v televizních výchovných koncertech pro mládež, které byly vysílány i u nás. Ale bezesporu nejznámějším se stal jako autor muzikálu West Side Story.
25. srpna 1918 se nedaleko Bostonu narodil Bernsteinovým, židovským přistěhovalcům z Ruska, syn Louis, kterému doma vždy říkali Leonard. Písně tohoto chlapce fascinovaly odmalička, ale s hudebním nástrojem – klavírem – se setkal až ve svých deseti letech, kdy jej dostal od svých rodičů. Už tehdy se rozhodl, že hudba bude to, co chce dělat po celý život. Jeho tatínek byl ovšem jiného názoru a plánoval, že syn bude pokračovat v rodinném podniku s kosmetikou.
Tak se Leonard na Harvardovu univerzitu dostal až v sedmnácti letech – studoval hru na klavír a hudební kompozici. Později pokračoval ve studiu na Curtisově hudebním institutu ve Filadelfii. Na svá studia si přivydělával hodinami hudby a také občasnými koncerty.
Už ve svých pětadvaceti letech se stal asistentem dirigenta Newyorské filharmonie. V roce, kdy do svého zaměstnání nastoupil, pořádal tento orchestr velkolepý koncert v newyorské Carnegie Hall a dirigent náhle onemocněl. Orchestr bez jakékoliv zkoušky musel dirigovat Leonard Bernstein a tohoto úkolu se zhostil ke spokojenosti jak publika, tak kritiky.
Významným mezníkem bylo seznámení Leonarda s tanečníkem a choreografem Jeromem Robinsem, který jej požádal o složení hudby k baletu Fancy Free. Bernsteinovi se však podařilo napsat spíš muzikál než klasický balet. To předurčilo směr, v němž později dosáhl největších úspěchů.
V roce 1945 se stal hlavním dirigentem New York City Center a od roku 1951 vyučoval na Harvardu a Brandeis University. V této době skládal především vážnou hudbu, ale jeho pozornost se začala upínat k hudebním divadlům. A tak složil svůj první muzikál Báječné město (1953) a poté muzikál–operu Candide (1956). Spolupráce s choreografem Robinsem přinesla nápad na vytvoření díla inspirovaného slavným Shakespearovým dramatem Romeo a Julie, s příběhem zasazeným do současné Ameriky. Muzikál West Side Story o válce mezi gangy v New Yorku se stal úspěšným ihned po uvedení v roce 1957 a čtyři roky po premiéře byl zfilmován.
Kromě tohoto úspěchu se Bernstein dočkal i velké pocty, kdy jako vůbec první rodilý Američan byl jmenován šéfdirigentem Newyorské filharmonie, kterou řídil jedenáct let. V této době začal přednášet v televizi o vážné hudbě a jeho pořady se vysílaly patnáct let. Některé ze scénářů těchto Koncertů pro mladé vyšly i knižně.
Kritika mu ale začala vyčítat, že není schopen skládat klasickou hudbu a prosazuje se pouze jako autor muzikálů. Na základě toho v roce 1969 odešel z postu šéfdirigenta v New Yorku, ale výjimečně dirigoval v milánské La Scale, ve Vídni a jiných předních světových hudebních domech. V Berlíně v roce 1989 uspořádal velký koncert na oslavu pádu Berlínské zdi.
U nás ještě stihl oddirigovat v roce 1990 ve Smetanově síni Českou filharmonii. V rámci Pražského jara pod jeho taktovkou zazněl závěrečný koncert tohoto hudebního festivalu – Beethovenova symfonie č.9.
Svůj vůbec poslední koncert, už s velkými zdravotními problémy, řídil 19. srpna 1990 v Tanglewoodu. 14. října 1990 tento nejvýznamnější dirigent své doby, autor scénické hudby, orchestrálních a sborových skladeb, ale také významný skladatel hudby vážné zemřel na infarkt myokardu.
Zdroj: redakce – Olga Skálová, Musica.com
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář