Čas od času se objeví především na různých internetových stránkách bombastické sdělení o záhadném jevu, jemuž se přiřazují různá vysvětlení. Někdy celkem rozumně zdůvodnitelná, jindy stojící nejen na hliněných nohou, ale ještě navíc v hodně dravé řece.
Není to tak dávno, co byl po 33 letech české veřejnosti předložen příběh letu 513 Santiago. Spoj na trase Aachen – Porto Allegre měl odstartovat 4. září 1954 a po zhruba 18 hodinách dorazit brazilské letiště. Místo toho se bez vysvětlení ztratil nad Atlantickým oceánem – aby se objevil 12. října 1989 v původním cíli své cesty. Bez jakéhokoli kontaktu s řídící věží a pracovníky letového provozu zakroužil nad přistávací dráhou a poté hladce přistál.
Protože prý nikdo z letadla nevystupoval, členové letištní ochranky nahlédli do kabiny, kde je čekalo hrůzné překvapení. V sedadlech seděli cestující připoutaní bezpečnostními pásy – ovšem zbyly z nich pouhé kostry. Stejně tak skelet kapitána Miguela Victora Curyho ještě svíral berany pilotního kniplu. Motory stroje dál běžely…
Fikce vs. skutečnost
Jak bylo sděleno, úřední autority odmítly celou událost komentovat, vládní agenti vyšetřující případ se intenzivně snažili vše urychlit a objevily se názory, že veškeré důkazy byly zničeny. Co tedy celý případ dokládá? Jediný článek, uveřejněný v bulvárním plátku The Weekly World News, otištěný 14. listopadu 1989.
Pokusme se nyní vysvětlit několik okolností. Především kromě jednoho popisku u obrázku není nikde uveden typ stroje, což by neměl být žádný problém. Ostatně se nikde neuvádí, že by šlo o první let nového přírůstku flotily. Titulek u snímku popisuje Super Constellation, aniž by zde byl plný titul (Lockheed L-1049). Dále se hovoří pouze o „letecké společnosti“, ale opět není zveřejněno její jméno – jen poznámka, že ukončila provoz v roce 1956. Nikdo se nepokoušel vysvětlit takové „maličkosti“, jak mohla ochranka zvenčí otevřít dveře letadla, a fakt, že běžící motory měly dostatek paliva. Už vůbec nikdo nebyl schopen podat rozumný výklad, jak mohla kostra s letadlem bez potíží přistát. Takže se vše schovalo za příjemné tvrzení, že důkazy byly v zájmu utajení zlikvidovány.
Jiná dimenze
Do hry vstoupili vědci a především odborník na paranormální jevy dr. Celso Atello vyslovil názor, že jediným přijatelným vysvětlením je časový posun. Ovšem ani on nemluvil konkrétně o letu 513, vysvětlení se neslo pouze v obecné rovině. Což ovšem mnoha fanouškům záhadných jevů stačilo, aby se na něj odvolávali. Pořád tu totiž nesedí ony „běžící motory“ a pozůstatky pasažérů a členů posádky: aby se stali kostrami, museli by v jiné dimenzi strávit mnohem více času. Nebo má někdo takové vysvětlení, že v záhadném časoprostoru se motory zastavily a při návratu zpět zase nahodily? To už je tak trochu drbání levou rukou za pravým uchem.
Pak tu máme ještě sedmou velmoc. Je zajímavé, že badatelé zajímající se o tuto problematiku nenašli nikde žádnou zprávu, novinový článek, fotografii příslušného letadla, nebyla uvedena ani imatrikulace a další technické podrobnosti – jenom ona stať v novinách, které si se skutečností nikdy hlavu nelámaly. Ostatně jeho česká odnož s názvem Hrom se na pultech českých trafik také nějakou dobu objevovala. Měla mimochodem mnohem kratší životnost než originál – The Weekly World News existoval v letech 1979-2007, poté se objevoval už jen online na internetových stránkách.
Není to poprvé
Nemálo fanoušků paranormálních jevů ihned ukázalo na jednu z epizod série Twilight Zone (Soumračná oblast či zóna), nazvanou The Odyssey of Flight 33 (Odysea letu 33). Příběh letadla Boeing 707, jež se z roku 1961 přesune do prehistorie a poté se přes New York roku 1939 zase vrátí zpět, napsal Rod Serling a CBS jej odvysílala 24. února 1961. Možná se právě tady inspirovali v The Weekly World News a v roce 1985 uvedli „senzační příběh letu Pan Am 914“ s de facto stejným scénářem. Letadlo – opět bez základních údajů – po vzletu v New Yorku v roce 1955 zmizelo na 37 let a pak se objevilo jakoby nic v Miami, kam mělo původně letět. S jediným rozdílem – tentokrát všichni cestující přežili. The Weekly World News otiskli tento příběh ještě v letech 1993 a 1999, ale už tehdy bylo zřejmé, že jde o klasický podvod. Už jenom proto, že snímek letounu DC-4 byl převzatý z databáze serveru alamy.com, fotografie „očitého svědka“ – řídícího letového provozu Juana de la Corte – je v každém vydání jiná. Neexistoval jediný rozhovor s jakýmkoli cestujícím či členy posádky. Už jako přes kopírák – ačkoliv pochybovači prozkoumali veškeré dostupné tiskoviny z roku 1955, nikde nenašli jedinou zmínku o zmizení letadla. Což by u stroje s 57 lidmi na palubě bylo přinejmenším podivné.
Na youtube.com se v červnu 2019 objevilo virální video Bright Side, jehož cílem bylo evidentně opět probudit zájem o tuto záhadu. Začátek vypadá jako skutečná záležitost, ale posléze je stále více jasné, že jde o fikci. Nicméně reakce diváků naznačují, že se mnozí nenamáhali video dokoukat do konce.
Na závěr
Hodně filmových fanoušků určitě zná snímek Tajemná záře nad Pacifikem (The Final Countdown, 1980). V něm se válečná letadlová loď USS Chester W. Nimitz v magnetické bouři přesune v čase a vypluje z ní před osudným náletem Japonců na Pearl Harbor (7. 12. 1941). Ale můžeme zamířit i na naše území. Letecký odborník, autor mnoha článků a knih, rovněž tvůrce modelů Václav Šorel (1937-2020) ve své sci-fi povídce Hlídač na Ikaru nechá kosmickou loď skrze červí díru putovat časem až do období inkvizice, kde jeden z členů posádky zachrání středověkou dívku před upálením na hranici (otištěno v komiksovém sešitu Kometa). Podobné téma pak připravil pro časopis ABC (1980-1981), kde astronom Martin Hrubý nečekaně z roku 1980 zamíří zpět v čase o 546 let a na husitské tvrzi Hlásenice se pokouší pomáhat jejím obráncům proti přívržencům pražské jednoty panské. Zdaleka to nejsou jediné případy v literatuře či filmu…
Zdroj: redakce – RoBertino (autorské dílo), archiv autora
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář