Americká zpěvačka Anne Marie Kenny, jejíž předci pocházeli z Čech, si v devadesátých letech zvolila s manželem za svůj nový domov Prahu, kde založila úspěšnou personální agenturu. Svůj nevšední a pestrý život i vzpomínky na minulou dobu zaznamenala v poutavých memoárech. Oživuje v nich osobní zážitky a zkušenosti, setkání s prominentními osobnostmi i soukromý život včetně intimních zpovědí. Porovnává odlišnosti v charakterech či přístupu k životu lidí různých zemí a zamýšlí se nad minulými historickými změnami.
Temperamentní světoobčanka Anne Marie Kenny představuje své vyprávění „o holce vychovávané česko-americkou vdovou v americkém městě, která zpívala v ulicích Paříže a později v Ritzu a stala se součástí českého přechodu k demokracii.“
Když jí byly tři roky, zemřel její otec a matka se musela sama postarat o pět dětí. Ve dvaceti se Anne Marie odstěhovala z rodné Omahy do Francie, aby si splnila sen být známou zpěvačkou. Podařilo se to. Později poznala Johna Bulla, reklamního manažera a malíře, který chtěl stejně jako ona žít v Paříži a malovat. Vzali se a dařilo se jim naplňovat umělecké ambice. Po pěti letech sladkého života se přestěhovali na jih do Nice.
Nešlo ale vždy jen o úspěchy, Anne Marie přiznává, že měla problémy s alkoholem a v důsledku velkého věkového rozdílu mezi ní a manželem někdy neodolala náruči jiných mužů. Některé vzpomínky by raději ponechala v zapomnění, ale mají křídla, „Usedají mi na ramena a tíží mě jako břímě. Jiné mi svírají srdce. Pár jich zlehka poletuje, s bzukotem mi dává rozhřešení a já se jimi ráda nechávám konejšit.“
V Nice se z televize dozvěděli o revolučním dění v Československu a o zvolení Václava Havla prezidentem. Anne Marie s nadšením složila slova k písni a poslala mu ji a krajanům jako poděkování. Záhy ji pozval, aby jí v pražské Redutě zazpívala. Anne Marie byla šťastná, že padl režim ve vlasti matčiných předků a pozvání ráda přijala. „Havel byl i důvodem, proč jsem do země přišla. Netáhl mě sem jeho věhlas, nýbrž jeho ideály.“ V hledání a naplňování svobody svých předků našla i tu svou.
Do Prahy se s manželem přestěhovala v roce 1992 a založila zde úspěšnou personální agenturu. Právě když se její společnost rozjela a v Praze svítal nový život, Johnův zdravotní stav se zhoršil. Později zemřel a Anne Marie se po deseti letech prožitých v Čechách vrátila zpět domů do Omahy.
„Nevím, jaká je moje budoucnost, ale neočekávám, že bude o něco méně vzrušující, než jaký byl můj dosavadní život.“
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), prah.cz, databazeknih.cz, knizniklub.cz
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář