Spisovatelka Jarka Kubsová (nar. 1977 v Československu) žije od roku 1987 v Německu, kde jako novinářka pracovala pro Financial Times Deutschland, Stern a Die Zeit. Její první román Bergland z roku 2021 se stal bestsellerem a stejně tak dílo Na marších, částečně fiktivní příběh vycházející ze skutečných událostí před rokem 1583, kdy byla Abelke Blekenová, původně hospodařící na marších u Hamburku, označena za čarodějnici a upálena. S dávnou minulostí se prolíná život Britty Stoeverové, jež v těchto místech začíná žít o několik staletí později.
Jarku Kubsovou pohnutý příběh Abelke Blekenové, jako jediný zdokumentovaný soudní případ zaujal natolik, že prostudovala všechny dostupné archivní materiály, z nichž se dozvěděla zejména podrobnosti o soudním procesu a příčinách, jež k němu vedly. Zakomponovala do něj život současné ženy Britty Stoverové, která se přistěhovala s rodinou do jihozápadní části Hamburku, kde před staletími žila Abelke.
Britta si v malé čtvrti Ochsenwerder připadá jako na konci světa, ale doufá, že si tu zvyknou. Snad to je březnovým počasím, že na ni doléhá děsivá tíseň. Jako by zdejší vegetace obnažovala nejen věci z minulosti, ale i v jejím nespokojeném nitru.
Při procházce narazí na ulici pojmenovanou po Abelke Blekenové. Začne se o ni zajímat a zjistí, že zde žila kolem roku 1530 jako jediná a velice krásná dcera zámožného sedláka. Rodičům dělala samou radost a každý ji měl rád. Poté rodiče zemřeli, zdědila hospodářství, které pod jejím vedením prosperovalo. Muži o ni projevovali zájem, ale vdávat se nechtěla.
Vše se náhle změnilo, když ves postihla v roce 1570 veliká záplava. Protrhly se hráze a děsivé proudy vody zapříčinily tragické ztráty na životech i majetku. Jen Abelke díky předvídavosti zachránila sklizenou úrodu i dobytek ve vyšším patře stavení a škody u ní byly mnohem menší než u ostatních, kteří na její varování nedbali. Nechápali, jak mohla předem vědět, co jim hrozí a záviděli jí, že si díky prozíravosti zachránila většinu majetku. Ti, co dříve obdivovali její pracovitost, ji začali nenávidět. A tak Abelke, jíž úmyslně nebyla poskytnuta pomoc při opravě hráze, jak bývalo vždy zvykem, ji nemohla včas dokončit. Jako trest jí zabavili statek, který připadl bohatému radnímu z města. Neuměl ale hospodařit, zvířata pomřela a postihly ho další ztráty. Vinu za to svalili na nešťastnou Abelke.
„Ženám můžete brát, můžete si k nim dovolovat, ale dokud si to nechají líbit, dál to nezajde. Nebezpečí začne hrozit až ve chvíli, kdy se ohradí. Když už dál nechtějí to násilí, překračování pravidel a bezpráví snášet.“ Abelke nejdřív prosila, a pak vyhrožovala těm, kteří ji vše neprávem vzali. Aby se zbavili jejích výčitek a zoufalých výhrůžek, obvinili ji z čarodějnictví a zbědovanou po trýznivém mučení ji dopravili 18. března 1583 hranici, kde v plamenech zemřela. Sousedé však nepocítili úlevu, naopak se sami báli, aby nezavdali příčinu k obvinění a neskončili jako ona. Stačilo anonymní oznámení. Ve stejném roce bylo na marších popraveno ještě dalších pět lidí. Pouze u Abelke se dochoval soudní zápis, z něhož čerpala autorka při vylíčení skličujícího příběhu.
Také Britta se podrobněji seznámila s minulostí nového bydliště a trpkým osudem Abelke. Rozhodla se její příběh připomenout spolu s ostatními zapomenutými osudy žen, které neprávem trpěly a svým způsobem se vymanit i ze svého neuspokojujícího života.
Jarka Kubsová oživuje truchlivý život Abelke natolik sugestivně, že až bere dech nad lidskou krutostí, hamižností, ale i neodvratností osudu, jež neovlivní ani vzpírající se svědomí, přehlušené strachem o sebe sama. Proměna člověka, jehož pravý charakter se vyjeví při zásadní zkoušce a (ne)možnosti volby, je nadčasová i v osobní konfrontaci každého z nás.
V doslovu autorka osvětluje dávnou minulost v nových souvislostech i překvapivém úhlu pohledu.
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), albatrosmedia.cz, knizniklub.cz, databazeknih.cz
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář