Odstřihnutá Bára: Jsem to pořád já, zároveň už jsem i někdo jiný

Odstřihnutá Bára
Foto: Leonardo.ai

V životě ženy jsou zásadní okamžiky, které nás staví před zásadní rozhodnutí. Neřešíme, jestli být či nebýt, ale jestli stříhat nebo nestříhat. Toť otázka! A já jsem se rozhodla pro první variantu. Odstřihla jsem se od své minulé Úžasné Báry v jemně-hmotné i fyzické rovině. A cítím se ještě úžasněji.

Moje vlasy jsou jako já. Vzpírají se střihům, ulíznutým účesům, vlní se a kroutí se kdy chtějí a jak chtějí.

Odstřihnutá Bára
Foto: Barbora Janečková

Rezavou barvou jsem vzdala před lety úctu své nejmilejší Pipi a výsledkem byl divoký, na ulici nepřehlédnutelný rozcuch. Spávala jsem se stočeným rohem nad čelem a ráno jsem se těšila, jak se moje dlouhé vlasy vyspaly. Do rovna nebo do divoka? Ten pocit těsně po probuzení je zcela zásadní. Dcery se doteď ptávám, jestli se vyspala do hodna nebo do hovna. Je to taková naše slovní hříčka, ale jednoslovná odpověď, jakkoliv jde o nadsázku, mi do těla vyplaví buď endorfiny nebo adrenalin. Stejně jako pohled do zrcadla poté, co paní kadeřnice dokončí s nůžkami ta jatka.

Je to kratší, než jsem čekala. Je to krátké! Řečeno s Kainarem, kadeře padaly k zemi a zmíraly. Rozhodování před popravou ale bylo daleko delší a horší. Psala jsem kamarádkám, jestli se mám či nemám ostříhat (ano, ale…), volala jsem mamince (ano!!!), ptala jsem se svého muže (ne!!!). Tak jsem si sedla do kadeřnického křesla a moje laskavá paní kadeřnice, jemná a pečující, vzala finální rozhodnutí na sebe. Šmik, šmik, šmik. A kde je Úžasná Dlouhovlasá Rozevlátá Bára s baretem na bujných kadeřích?

Odstřihnutá Bára
Foto: Barbora Janečková
Odstřihnutá Bára
Foto: Barbora Janečková

Jak se rozhodnu, už ničeho nelituju. Nepřemítám, jestli jsem se neměla rozhodnout jinak. Prostě přichází fáze smiř se s tím a běž dál. Minulost stejně nezměníme, tak proč se zabývat nesmyslnými otázkami. A já jsem navíc dost nadšená. Mám lehčí hlavu. Vlasy se jeví zdravější a hustší. Více se kroutí (každý den jinak, samozřejmě). Cítím se jinak. Dospěleji, klidněji.

Nový účes byl jen nevyhnutelným uzavřením jedné životní kapitoly.

Úžasná Bára vyrostla. Jsem to pořád já, zároveň už jsem i někdo jiný.

Mohla bych psát o své rodině do nekonečna, ale už nechci. Snášeli to statečně, občas byli potěšeni, občas méně. Co jsem chtěla světu sdělit, to už jsem napsala. Výprodej soukromí nemám zapotřebí. Jistěže budou všichni nadále zdrojem příhod, inspirace, rozčilení a budou se podílet na mém světonázoru, jen už to nebude to hlavní, o čem chci psát. Tak o čem chci psát?

To rozhodování je ještě těžší než si ustřihnout deset let dlouhé vlasy. Vlastně to svým způsobem ani nezáleží na nějaké rozumovém přemítání, je to věc Zdroje a Inspirace. Možná už žádné další zásadní téma nepřijde, možná si budu psát jen svůj Deník zážitků pro soukromé potěšení. A možná se uvnitř mě rodí velký román, divadlení hra nebo soubor povídek. Tady nemá smysl se ptát maminky nebo kamarádek. Musím se ptát sama sebe, co chci psát a zda vůbec. Protože teď mám potřebu hlavně číst. A na oboje najednou nemám dost času.

Nejsem spisovatelka a nikdy jsem nebyla. Jsem sepisovatelka. Sbírám a sepisuju příběhy, které zažívám nebo jejichž jsem součástí. Sepisuju své vzpomínky a vlastně neumím psát o ničem jiném než o sobě, což okruh témat výrazně limituje. Ale to trápení, rozhodování a hledání je důležité stejně jen pro mě. Protože i když mám úplně jiný účes, skoro nikdo si toho nevšiml. Z mužů jen ten můj.

Většina zásadních životních bitev se odehrává jen uvnitř naší hlavy a světu je úplně fuk, kdo nakonec vyhraje.

Hlavní je, že mi není horko na krku. Že se každé ráno vzbudím a mám před sebou další den. A i když je to občas pěkně na hovno, pořád to můžu uvnitř hlavy přenastavit. Světu je to úplně jedno, ale já vím, že jsem pořád Úžasná Bára se vší tou ironií, nadsázkou a láskou, která se do mě vejde. Na účesu, věku, vzhledu ani jméně nezáleží. Být úžasná totiž znamená být sama sebou navzdory tomu, co od vás čekají ostatní.

Odstřihnutá Bára
Foto: Barbora Janečková

Zdroj: redakce – Barbora Janečková (autorské dílo), www.uzasnabara.cz

Další články z této rubriky

1 Comment

  1. Dovolím si Vám Báro,poděkovat.To co jste paní sepisovatelko, napsala, je mnohem pravdivější,než spousta slov od spisovatelů.Vy jste prožila a nesložila(se).Tenhle náhled Vás dovedl k,, novému účesu“. Doufám,že mi to bude slušet jako Vám,až se dokážu ostřihnou a odstřihnout.D.T.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*