Peter Wohlleben: Přírodě na stopě

Peter Wohlleben: Přírodě na stopě
Foto: Pixabay

Peter Wohlleben (nar. 1964) vystudoval lesní inženýrství v německém Rottenburgu a znalosti prohloubil praxí úředníka lesní správy, lesníka a ekologa. Je známým autorem populárních knih o přírodě, životu a řeči stromů nebo zvířat, z nichž se staly bestsellery.

Peter Wohlleben: Přírodě na stopě
Foto: se souhlasem nakladatelství Kazda

Oceňovaný lesník, milovník a znalec přírody Peter Wohlleben se v této knize věnuje ověřeným, i když ne vždy zcela známým poznatkům, jak chápat význam signálů, jež nám příroda vysílá, a využívat jich nejen na zahradě.

„Nejdůležitějším důvodem pro napsání této knihy bylo to, že jsem si chtěl užívat zahrádky a odpočinout si v ní. Je to krásný pocit, když vědomě prožíváte něco, co jste předtím vůbec nevnímali, a je velmi vzrušující dokázat předvídat změny počasí či proměny v říši zvířat a rostlin ještě předtím, než k nim dojde!“

Ve spojitosti s předpovědí počasí patří náš první pohled obloze. V knize se jednoduchou, zajímavou formou dozvíme o funkci atmosféry, vzniku mraků různých tvarů, jež se tvoří za určitých klimatických podmínek a svým způsobem prozrazují budoucí počasí. Mnohé napoví proudění větru. Západní vítr zpravidla věští déšť, jižní oteplení, východní jasno a severní ochlazení či bouřky. Jako první na změnu počasí upozorňují kondenzační čáry od letadel, naznačující postup vlhkého vzduchu v oblasti nízkého tlaku. Znamená to, že se obloha brzy zatáhne. Naopak rosa při ranním poklesu teploty znamená vyhlídku na pěkné počasí. Jaké bude, dávají najevo i rostliny a chování živočichů. O nich autor uvádí i překvapivá fakta, jako v případě rorýse obecného, který „dokáže bez přestávky létat i po několik měsíců a za letu dokonce i spí, ačkoli vždy jen na pár vteřin.“ Věděli jste třeba, že mšice jsou schopné přežít teploty nižší než -20 °C, jak se proti mrazům chrání včely a proč začínají vylétávat až při teplotách nad 12 °C? Ta mimochodem vyhovuje také kobylkám a cvrčkům k jejich koncertování.

Peter Wohlleben připomíná často skutečnosti, které si běžně ani neuvědomujeme. Například, že rostliny působí jako deštníky, jež část srážek zadržují a v případě malé spršky zůstane větší díl vláhy jen na povrchu listů, aniž by se dostala na zem. Teprve vydatný déšť dopřeje závlahu i půdě.

V kapitole o Slunci, Měsíci a hvězdách se mimo jiné dozvíme, že hvězdy, jichž můžeme na nočním nebi spatřit pouhým okem až tři tisíce, se vyskytují v červené, modré, žluté i bílé barvě, podle své povrchové teploty. Na rozdíl od stálého světla planet lze pozorovat jejich blikání. Zaujmou informace o fázích Měsíce, ovlivňujících život na Zemi včetně našeho. Autor se věnuje projevům přírody v ročních obdobích, a to i v souvislosti s klimatickými změnami. Víte, jak vlastně vznikl pojem „babího léta“? Když se letní čas chýlí ke konci, soukají tisíce mladých pavouků dlouhá vlákna, s nimiž jsou větrem unášeni dál. Jejich stříbrné nitky připomínají šedé vlasy, po nichž je nazván čas končícího léta a nastávajícího podzimu.

Zahrádkářům přinesou užitek rady, jak rozpoznat půdu, čím ji zúrodnit a zabránit její erozi. Samostatné kapitoly se zaměřují na domácí květenu a důsledky výskytu cizích invazivních rostlin. Invaze se týká i ne vždy vítaných živočichů, mezi nimi např. zavlečených tesaříků či slunéčka východního. Těm, kteří nenosí hodinky, přijde vhod určování času podle ptačího zpěvu a květů rostlin. V tématu věnovaném opuštěným zvířatům, jež někdy majitelé zahrad objeví na svém pozemku, autor radí, kdy je vhodná pomoc a kdy naopak unáhlenou snahou můžeme mláďatům fatálně uškodit. Pro savce platí pravidlo nesahat na zvíře a nechat ho na místě, neboť jeho matka je obvykle nablízku. Pomoci je třeba, pokud je mládě vyhublé a matka se ani po několika hodinách neobjeví. Může to být i proto, že je churavé a brzy uhyne.

Peter Wohlleben poutavě vypráví o zákonitostech přírody, jíž rozumí jako odborník s mnohaletými zkušenostmi i jako její respektující a vnímavý ochránce. Díky němu můžeme přírodu poznávat pozorněji a s větším respektem. Za celoživotní práci byl roku 2019 oceněn udělením Bavorské státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. Založil úspěšnou Wohllebens Waldakademii, která veřejnosti představuje lesní ekosystém, pomáhá obhospodařovat pozemky, zodpovídá dotazy a zároveň umožňuje se jen pobavit na akci či školení.

Zdroj: Dana Vondrášková, kazda.cz

Další články z této rubriky

Žít dlouhý život – ale jak?

Žít dlouhý život – ale jak?

Zajímavá otázka, kterou se zabývají čtyři odborníci z různých oborů v knize (zatím v německém jazyce) Das lange Leben leben…
Tak trochu šílení

Tak trochu šílení

Máte chuť na něco tak trochu šíleného? Podle autorova mínění název vystihuje řadu postav knihy.
Činy mrtvých

Činy mrtvých

28. únor 1986 Jednoho chladného zimního večera je v centru Stockholmu zastřelen švédský ministerský předseda Olof Palme.
Nelži mi

Nelži mi

Nemám ráda svět sociálních sítí. Sama jsem zastánkyně jednání z očí do očí. Miluji kafíčka s kamarádkou tisíckrát víc než…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*