V jedné knize jsem četl názor, že si člověk čas od času má najít chvíli, aby se zastavil, otočil a zavzpomínal. Že podobné okamžiky stále častěji vytěsňujeme, má několik důvodů a nejsou vždy natolik důrazné, aby se daly obhájit. Přitom může jít o oblasti naprosto nevinné.
Televizní seriály jsou bezesporu fenoménem, majícím velmi dlouhou historii. Patří k nim i ty zahraniční, o nichž se často a rádo tvrdí, že nám byly po mnoho let nedostupné. Jak to většinou bývá, pravda leží někde uprostřed. Proto si dovolíme v následujícím seriálu připomenout některé z nich a třeba vám přivaneme už dávno zapomenuté vzpomínky. Zároveň ovšem upozorňujeme, že nejde o encyklopedický výčet, ale skutečně pouze ohlédnutí za některými vybranými tituly.
SLOVENSKO
Pro první část jsme vybrali tak trochu diskutabilní oblast. Naši východní sousedé byli před rokem 1993 součástí ČSR či ČSSR, ale na druhou stranu je také třeba podotknout, že většinu seriálů si česká část (Praha, Brno, Ostrava) a slovenská (Bratislava, Košice) obstarávaly samy. Nakonec i velmi populární seriál diváckých příběhů Bakaláři vyhlašoval témata přesně podle uvedených studií. Takže se zaměřme na Slovensko a začněme od povedených titulů pro dětské publikum.
Leto s Katkou (1975)
Malá Katka má strávit prázdniny u tety na venkově, ale k jejímu překvapení je příbuzná v nemocnici. Je tu šance přebývat u strýce Jozefa, ale „ujo Jožko“ se nezdá být vhodným adeptem, aby se postaral o desetiletou dívenku. Jenže Katka si na svou stranu získá nejen své vrstevníky, ale ještě se pokusí převrátit staromládenecký život svého strýce, jenž má svůj původ v nedaleké minulosti.
Do jisté míry lze tento sedmidílný seriál nazvat koprodukčním, protože tu najdeme české herce Jiřího Valu, Jiřinu Bohdalovou, Lubomíra Kostelku či Stanislava Třísku. Hlavní představitelkou se ale stala bezprostřední Katka Zatovičová.
Rachotílkovia (1977)
Je skutečně velice zajímavé, vlastnit kouzelné sklíčko, díky němuž vidíte zvláštní bytosti, které jsou zodpovědné za veškeré zvuky kolem nás. Přináší to poměrně značné množství výhod, ale i nepříjemností. Třináctidílný seriál na rozdíl od předchozího byl sledem nenavazujících epizod a značnou popularitu mu přinesla již zmíněná Katka Zatovičová, po jejímž boku se prosadila další dětská herecká hvězda Matej Landl.
Spadla z oblakov (1978)
Dvě soupeřící skupiny Kozovia a Farmári svádějí nelítosné boje, ovšem ty se stanou zcela bezpředmětnými, když se na jejich bitevním poli objeví mimozemšťanka Majka z planety Gurun. Děti jsou zpočátku ohromené, poté nadšené, ale věc se začne komplikovat, když se o „slovenské E.T.“ začne zajímat okolné svět. Navíc Majčin pobyt na zemi je limitován dostatečnou silou stabilizátoru, jehož síla klesá.
Třináctidílný seriál, začínající ikonickým „Na 49. stupni severnej šírky, 19. stupni a piatich minútach východnej dĺžky, u nás, v Čabovciach…“ měl jako hlavní hvězdu desetiletou Zuzanu Pravňanskou, jejíž herecká kariéra neměla dlouhého trvání. Po jejím boku stanul opět Matej Landl a narazíme i na českou stopu – jen namátkou Oldřich Velen, Bolek Polívka, Lubomír Kostelka či Václav Babka. Jak lze soudit z tehdejšího ohlasu, jednalo se o jeden z nejsledovanějších seriálů té doby.
Adam Šangala (1972)
Spisovatel Ladislav Nádaši-Jégé vytvořil pro svůj román fiktivní postavu Adama Šangaly a podle něj byla natočena – moderní mluvou řečeno – třídílná minisérie z prostředí 17. století. Zachycuje Adamovu cestu z malé chaloupky až do měšťanského prostředí, kde se seznámí s knězem Konopkou a postupuje po žebříčku až do výše, která se mu stane osudnou.
Tato minisérie, či třídílný film, slavila úspěchy i v zahraničí a rozhodně se na něm velkou měrou podíleli představitelé hlavních rolí Ivan Palúch, Juraj Kukura či Tatiana Hrivnáková.
Straty a nálezy (1974)
Jen o dvě epizody více než Šangala měl spíše psychologický seriál o mladém začínajícím lékaři Peterovi, jehož ideály narážejí na byrokracii, nepochopení a často i lhostejnost. Peter se pokouší zasáhnout do rodinného prostředí těžce nemocné paní Karly a nachází různé povahy lidí, nad nimiž se často musí hodně zamýšlet. Nacházíme tady výkvět slovenské herecké elity: Milan Kňažko, Juraj Kukura, Magda Vášáryová, Vlado Müller či Ladislav Chudík, ale také českou stopu v podobě Slávky Budínové či Petra Čepka. Zajímavostí je, že jednotlivé díly mají názvy podle postav, s nimiž je ta která nejvíce spojena.
Vivat Beňovský (1975)
Věděli jste, že jméno tohoto šlechtice znělo Matúš Móric Michal František Serafín August Beňovský (tehdy Benyowski či Benjowski) a je kratší než název knihy vydané krátce po jeho smrti v roce 1786? Nám bude asi nejbližší publikace Dezidéra Galského Král Madagaskaru (1967), ale tvůrci koprodukčního seriálu si ji jako předlohu nezvolili. Osudy původně poručíka husarů, jenž se nakonec stal Králem domorodé kolonie Mauricius, kam ovšem dospěl přes ruskou Kamčatku, byly ztvárněny v třináctidílném seriálu, natočeném opravdu ve velkorysém duchu. Měl patřičnou popularitu, prezentaci a byl jedním z nejsledovanějších na obou stranách řeky Moravy. Dodejme, že v záplavě zvučných jmen dominovali Jozef Adamovič v hlavní roli, dále Emília Vášáryová, Božidara Turzonovová, Ivan Mistrík a obrovské množství dalších.
Jak už bylo řečeno v úvodu, nejde o vyčerpávající přehled, proto budeme rádi, když si v příspěvcích zkusíte zavzpomínat, jaký seriál zpod Tater se v paměti nejvíc uchoval Vám. Příště se podíváme k našim severním sousedům do Polska.
Zdroj: redakce – RoBertino (autorské dílo), csfd.cz, filmovyprehled.cz, fdb.cz, closer.cme.sk, infa.cz
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář