Důchodová reforma může tvrdě zasáhnout ženy, které vychovaly děti. O jaké částky přijdou matky s průměrnou mzdou a co to znamená pro jejich budoucnost?
Důchodová reforma, kterou připravuje vláda, vzbuzuje mezi odborníky i veřejností mnoho otázek a kontroverzí. Nová opatření, která mají údajně stabilizovat důchodový systém, totiž tvrdě dopadnou především na ženy, které vychovaly děti. Podle analýzy odborové organizace LIBERI přijdou matky s průměrnými mzdami a dvěma či třemi dětmi o statisíce korun. Zatímco se vláda snaží přesvědčit občany o nezbytnosti těchto změn, kritici upozorňují na jejich negativní dopad na rodiny a dlouhodobou sociální spravedlnost. Přečtěte si, jaké konkrétní změny nás čekají a jak ovlivní budoucí důchody matek v České republice.
Vládní úsilí o podporu rodin nešťastně kontrastuje s plánovanou důchodovou reformou. Podle návrhu reformy přijde budoucí důchodkyně s průměrnou mzdou a dvěma až třemi dětmi o zhruba 700 tisíc korun během 21,5 let v důchodu. Tento údaj vychází z analýzy odborové organizace LIBERI, která se zaměřuje na ochranu sociálních práv dětí a rodičů.
Dopady na důchody
Hlavním tématem reformy je zvýšení věku odchodu do důchodu, ale finančně si pohorší většina obyvatel. Žena s jedním dítětem přijde v průměru o 570 tisíc korun, zatímco bezdětná žena a muž s průměrnou mzdou kolem 43 341 Kč ztratí zhruba 440 tisíc korun.
„Vláda se snaží skrýt nepříjemná opatření za lákavé sliby a straší občany katastrofálním stavem důchodového systému,“ kritizuje předseda LIBERI, statistik a sociolog Pavel Rusý. Zmínil, že třetina obyvatel ČR budou senioři, což nutí vládu k těmto změnám.
Změny a jejich dopady
Penzijní reforma, kterou ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka prosazuje, zvyšuje věk odchodu do důchodu nad 65 let a mění výpočtový vzorec nových důchodů. Novinkou je také úprava výchovného, kdy se příspěvek za první a druhé dítě sníží na 100 korun a od roku 2029 se úplně zruší. Zůstane jen u třetího dítěte.
Podle Rusého ženy, které měly děti mezi lety 1995 a 2005, zachránily průběžný důchodový systém. „Společnost by se jim měla odvděčit, protože díky nim bude mít kdo vydělávat na důchody,“ dodává Rusý. Vláda však místo odměny plánuje snížit důchody i těm, kteří pomohli systém zachránit.
Ekonomické a sociální souvislosti
Ekonom Vladimír Pikora upozorňuje na neudržitelnost stávajícího systému. Podle něj není současná reforma skutečnou reformou, ale pouze změnou parametrů. Předpokládá, že budoucí vlády mohou současné změny zrušit, jelikož prosazení skutečné reformy napříč celou Sněmovnou je obtížné.
Ekonom Vít Hradil zdůrazňuje, že otázka odměňování matek vyššími důchody je spíše etická než ekonomická. Domnívá se, že stát by měl spíše podporovat dostupnou předškolní péči a flexibilní pracovní trh, aby rodičovství méně kolidovalo s kariérou.
Demografické výzvy
Plodnost v Česku výrazně klesla z 1,83 dítěte na ženu v roce 2021 na 1,45 v roce 2023, což je pod průměrem EU. Tento pokles by měl být pro vládu alarmující, protože právě nízká plodnost z let 1995–2005 je příčinou problémů důchodového systému po roce 2035.
Podle ministerstva práce není možné přesně vyčíslit dopad rodinného vyměřovacího základu, který bude zaveden až od roku 2027. Přínos tohoto opatření by měl narůstat s růstem průměrné mzdy v ekonomice.
Budoucnost důchodového systému
Ministr Jurečka připomněl, že za posledních 34 let klesla porodnost v ČR o 920 tisíc dětí. I kdyby se nyní porodnost zvýšila na dvě děti na ženu, neovlivní to důchodový systém v příštích 20 letech. Současný důchodový systém je průběžný a vyplácí důchody z peněz těch, kteří pracují.
Reforma penzí je nezbytná, aby se předešlo obřím deficitům, avšak její dopady budou tvrdě pociťovány zejména ženami. Pavel Rusý tvrdí, že vládní opatření přímo ovlivňují rozhodování lidí o početí dětí. Inflace a nepříznivá ekonomická situace také hrají roli v poklesu porodnosti.
Zdroj: Justýna Malásková, https://www.mpsv.cz/, ttps://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-na-reformu-penzi-nejvic-doplati-matky-sebere-jim-statisice-korun-40479905, https://csu.gov.cz/