Je pro nás nebezpečnější samota, nebo osamění? Potřebuje člověk někdy být sám? Hrozí nám nebo našim blízkým v současné situaci osamělost? To všechno jsou otázky nejednoho z nás. Místo otázek se zkusme rozhlédnout, možná uvidíme někoho, kdo se tváří, že chce být sám, ale bojí se, že bude osamělý. Přitom stačí podat ruku, vyslechnout druhého nebo sdělit svůj pocit a z osamění se může stát chvilková vlídná samota.
Samota nás může posílit, osamění nás může zlomit. Zatímco samotu si můžeme užívat třeba proto, že vítáme možnost žít chvíli svůj vnitřní život, najít sám sebe v uspěchaném světě, osamělost je svázaná s prázdnem. Nic a nikdo nás nečeká, život nemá smysl. Někdy jde o krátkodobý pocit, který díky dobrému zázemí vymizí. Můžeme ho pocítit, i když vlastně nejsme sami, jen nám ti druzí nerozumí. Osamělého člověka nemusíme hledat na samotě u lesa, ale klidně uprostřed jeho blízkých.
Člověk je tvor sociální, a tak chybějící sociální vazby, pocit neporozumění či odvrácení se od přímých sociálních kontaktů mohou vést k pocitu osamění a depresím. Osamělý člověk, podle posledních studií, je ošizen o spoustu podnětů, a tak rychleji chátrá. Je důležité mít osobní kontakty, mít někoho, komu můžete povyprávět, jak nám bylo dobře, když jsme byli sami. Žádná sociální síť, ani SMS zprávy nenahradí přátelský rozhovor z očí do očí.
Naši psychiku formují hlavně vztahy, proto je nutné přemýšlet nad užíváním sociálních sítí a řídit se starým heslem (trošku upraveným poplatně dnešní době): „Sociální sítě mohou být dobrým sluhou, ale zlým pánem.“
Život je dar, který se musíme snažit poznat a naučit se využívat všech možností, které nám nabízí. Snažme se vychutnávat si chvilky samoty a uzavřít osamění cestu k nám. Mějme bohatý vnitřní život, neztrácejme kontakty se svými blízkými.
Zdroj: redakce – Zdena Mášová (autorské dílo)
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář