Shelley Readová vyučovala na Western Colorado University psaní, literaturu i četné kurzy. Když v roce 2018 odešla do předčasného důchodu, začala se věnovat spisovatelské kariéře. Renomé získala hned svým debutovým a jedním z nejprodávanějších románů Buď jako řeka, přeloženým do třiceti jazyků.
Působivý děj románu vypráví o životě Victorie Nashové, jež po tragické smrti matky a tety zůstala jako dvanáctiletá jedinou ženou na rodinné farmě s broskvovým sadem v coloradské osadě Iola. Navenek se zde dodržovala pravidla, jak se chovat, ale ne každý miloval bližního svého, pokud se něčím vymykal, jako stará Ruby-Alice, která po prožitém traumatu působila poněkud bláznivě, nebo mladík snědé pleti Wilson Moon, jenž se tu zčistajasna objevil. Místní o indiánského návštěvníka nestáli a dali mu jasně na srozuměnou, aby ihned odešel. Jistě by se to stalo, kdyby nepotkal sedmnáctiletou Victorii. Na první pohled se do sebe zamilovali, i když utajovaná láska neměla nejmenší naději. Museli se neustále skrývat, obzvlášť po vypsání odměny za chycení Wila, k radosti Setha, bratra Viktorie, který ho nenáviděl. „Lidí, jako je Seth, je víc než hvězd na noční obloze,“ řekl Wil, který kvůli lásce v Iole zůstal. „Budu jako řeka. Můj dědeček mi vždycky říkal, že to je jediná možná cesta.“ Řeka si vždy najde způsob, jak ve své cestě pokračovat. Hrůzná událost však najednou vše změnila.
Když Victorie už nemohla skrývat těhotenství, odešla do nedalekých hor. Místo tou dobou nehostinné ji ale donutilo k zásadnímu rozhodnutí, jež poznamenalo život jí i narozenému dítěti. Věděla, že „každý kousek dobra na tomhle světě je vyvážený dvěma kousky zla. Můžeš být hodná holka, hodný kůň, můžeš poslouchat, můžeš milovat, ale nečekej, že když budeš dělat dobro, tak se ti dobro vrátí“.
Výstavba přehrady zpečetila osud Ioly i jejích obyvatel, kteří byli nuceni se vystěhovat, než ji s dalšími městy zaplavilo umělé jezero. Také Victorie musela začít znovu a jinde, přijmout, co je, a v skrytu duše doufat ve splnění tajného přání. „Rozvíjel se přede mnou nový život. Nikdy jsem nepřestala pochybovat o svých minulých rozhodnutích, ale ve světě, jak ho známe, každý krok nevyhnutelně vede ke kroku následujícímu a my musíme do toho otevřeného prostoru vejít, bez mapy a bez pozvání.“
Autorka poznamenává, že chtěla „vyprávět příběh o lidech, kteří jsou silnější, než si uvědomují, kteří mají jen základní schopnost ukázat se a udělat to, co je třeba udělat“. Prostředí rančerů, farmářů i matek, jež vykonávají své povinnosti s pokorou i určitou tvrdostí, zná velmi dobře. Pochází z páté generace coloradských rančerů z oblastí měst Ioly, Cebolly a Sapinero, zaplavených vodou přehrady Blue Mesa.
V tomto světě, přeneseném do sugestivního příběhu o odhodlání vzít život do vlastních rukou a žít podle svých představ, poukazuje také na otázky vysídlení obyvatel nejen v zájmu „pokroku“, ale rovněž vyhoštění původních domorodých kmenů z míst, kde po generace žily, aby půdu jim zabranou využívali její nezvaní uchvatitelé. Shelley Readovou zajímají rodinná pouta a domov, v němž lze nalézt zázemí a oporu. To vše čtenář nalezne ve strhujícím ději ze čtyřicátých až šedesátých let, odehrávajícím se v podmanivě krásné coloradské oblasti.
Dojemný román s povzbudivým příběhem o velikosti nepodmíněné lásky a vnitřní síle vychází v novém dotisku a současně i jako audiokniha a e-kniha.
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), jota.cz
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář