Sir Charles Spencer Chaplin (16.4.1889 – 25.12.1977) – nejslavnější tulák, který se stal symbolem filmového umění.

Sir Charles Spencer Chaplin
Foto: Pixabay

Americký komik, režisér, scenárista a spisovatel britského původu, nejvýznamnější herec filmové grotesky, klasik světové kinematografie.

Narodil se 16. dubna roku 1889 v Londýně a později se nikdo nepodivoval nad tím, že se stal hercem, protože i jeho rodiče působili v tomto umění. Takže jeho dráha byla tak trochu předem určená.

S jistotou lze potvrdit, že dětství tohoto později slavného muže nebylo nikterak záviděníhodné. Už v jednom roce Chaplinova života opustil jeho otec rodinu a maminka přišla o angažmá, takže se jejich finanční situace poměrně zhoršila.

Jednou, když jeho matka právě vystupovala jako kabaretní umělkyně a selhal jí hlas, její pětiletý syn vystoupil místo ní a jeho komediální talent se již tehdy projevil v plné velikosti – pobavil obecenstvo.

Pak musel s bratrem Sydneym do chudobince, navštěvovali různé školy pro nemajetné děti a chvíli bydleli i u tatínka. Bylo to z důvodu, že se jejich matka léčila na psychiatrických klinikách. Ale právě ona byla důvodem, proč Charlie začal milovat divadlo. Ačkoliv se živil, jak se dalo – byl poslíčkem, kamelotem, tiskařem -, svůj cíl měl jasný. Chtěl se stát hercem, což se mu podařilo už jako malému – získal role v několika hrách.

S jednou divadelní společností se několikrát dostal do Ameriky, kde zaujal režiséra Macka Sennetta, který mu nabídl práci u filmu. To bylo Charlesi Chaplinovi pouhých jedenadvacet let.

A tak jen za čtyři roky po jeho přestěhování do Ameriky vznikl v roce 1914 Chaplinův tulák – postava, kterou si sám vymyslel – v oblečení, které sestávalo z velkých dlouhých kalhot, úzkého sáčka, buřinky, o několik čísel větších bot a vycházkové hůlky. Vždy se potýkal s nástrahami svých protivníků a zároveň stál na straně slabých a chudých lidí. V tomto roce si zahrál v pětatřiceti němých filmech u společnosti Keystone, kde vytvořil nezapomenutelné role: Chaplin banditou, Chaplin novomanželem, Chaplin spravuje zuby

V následujícím roce začal pracovat pro společnost Essanay, kde vytvořil 12 grotesek z nichž nejslavnější a nejznámější je Chaplin tulákem. V podstatě se stal nejpopulárnějším hercem během pouhých tří let působení u filmu. To bylo v roce 1916, kdy pro společnost Mutual natočil dalších 12 grotesek, z nichž nejznámější je Chaplin hasičem.

Jan Kačer: Zadními vrátky

Jan Kačer: Zadními vrátky

Charismatického Jana Kačera (nar. 3. října 1936), oceňovaného herce i režiséra, ctí a milují odborníci…

Jak rostla jeho popularita, dokázal si v roce 1919 splnit svůj sen založením vlastního studia v Hollywoodu, protože mu vyhovovalo být scenáristou, režisérem i hlavním hrdinou. Pracoval vždy s abnormálním perfekcionistickým přístupem. A tak s herci Mary Pickfordovou, Douglasem Fairbanksem a režisérem Davidem Warkem Griffithem vytvořil společnost United Artists Corporation, která produkovala především filmy uvedených umělců, ale podporovala i filmy méně známých režisérů, kteří by se v Hollywoodu dost těžko prosadili. Cílem této firmy byla především tvorba kvalitních snímků. Ve dvacátých letech začali spolupracovat s producentem Samuelem Goldwynem, který pro tuto společnost získal takové hvězdy, jako byli Rudolph Valentino, Gloria Swansonová nebo Buster Keaton.

Chaplinovým úžasně slavným a ve své době druhým nejvýnosnějším filmem, kterým dokázal takříkajíc předběhnout filmovou dobu, se stal Kid z roku 1921. Zahrál si v něm opět postavu tuláka, který se stará o nalezeného sirotka.

Charlie Chaplin – The Kid – Fight Scene

Jen jednou se v tomto období pokusil svůj film pouze režírovat, a sice Pařížskou metresu v roce 1923, ovšem tento snímek se nezařadil mezi jeho úspěšná díla.

V roce 1925 stvořil svůj úplně nejslavnější film Zlaté opojení, který se zároveň zařadil mezi nejslavnější filmy němé éry.  Chaplin v něm opět stvořil svoji populární postavu tuláka – zlatokopa, tentokrát působícího na Aljašce mezi jinými zlatokopy. Jeho postava se zde potýkala s nebezpečími i nástrahami aljašské divočiny, aby nakonec se svým smyslem pro spravedlnost získala jak zlato, tak srdce své milované ženy.

Mezi jeho úspěšné a dodnes populární snímky se zařadila i Moderní doba, kterou natočil v roce 1936.

V roce 1940 dokončil ostře protiválečnou satiru Diktátor, v níž si zahrál dvojroli diktátora a holiče. Výborným uměleckým stylem dosáhl karikatury Hitlera, jíž využil k apelování na lidskost, rozum a mír. Dokázal tímto dílem, že je úspěšným i ve filmu zvukovém, což ne všichni jeho současníci z němé éry dokázali. Tento film chtěla americká cenzura zakázat.

V roce 1952 natočil Světla ramp. Vytvořil zde roli klauna, který chce být ještě alespoň jednou slavným, což se mu podaří, avšak film končí tragicky, jeho postava na konci filmu za kulisami umírá.

V padesátých letech bojoval s lidmi, kteří byli silně proameričtí, a dokonce byl několikrát vyšetřován komisí pro údajnou protiamerickou činnost. Proti jeho osobě byla přímo vedená kampaň, v níž byl nařčen, že sympatizuje s komunisty, a v důsledku toho právě v roce 1952 opustil Ameriku, aby zbytek svého života strávil ve Švýcarsku. Poté však ještě režíroval filmy ve Velké Británii. V roce 1972 obdržel v Americe, která jej tímto gestem v podstatě rehabilitovala, čestného Oscara za nedocenitelný přínos svého celoživotního díla. A svoji hvězdu má i na chodníku slávy v Hollywoodu.

Světla ramp i celého světa pro tohoto úžasného umělce pohasla 25. prosince 1977 ve švýcarském Corsier-sur-Vevey, které se stalo i místem jeho posledního odpočinku.

S poslední ze svých čtyř manželek – Oonou O´Neill – měl osm dětí, z nichž nejstarší dcera Geraldine Chaplin je americká tanečnice a herečka. Jednou z jejích neznámějších rolí u nás se stala francouzská královna ze Tří mušketýrů (1974). Právě Geraldine si v životopisném filmu o svém otci zahrála roli své vlastní babičky. A jeden z Chaplinových synů – Christopher James Chaplin – je švýcarským hudebním skladatelem a hercem.

Zdroj: redakce – Olga Skálová, wikipedia

Další články z této rubriky

Křídla – nejen o knihách

Křídla – nejen o knihách

V Městské knihovně Frýdek-Místek s její tradicí sta let a titulem „Městská knihovna roku 2022“ pořádáme již pět let cyklus…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*