Ostatně ne nadarmo se říká, že školou procházíme pořád, a maně se mi vybaví vtip, kdy otec zadumaně hledí na synovo vysvědčení a pak se s úlevou otočí na manželku: „No vida, tak tu češtinu jsem nakonec vytáhl na dvojku.”
Měli jsme dobu kamennou, železnou, bronzovou. No a teď mám pocit, že máme dobu „penízovou“. Stále jen slyším, kolik to stálo peněz, kde vzít na to peníze, proč bych to dělal, když za to nedostanu peníze a tak dál, a tak dál, …
