Praha v devadesátých letech, mimořádné místo i doba. Studená válka skončila. Berlínská zeď padla. Země sovětského bloku včetně Československa právě získaly svobodu. Byla to opojná atmosféra s otevřenou budoucností.
Naďa Konvalinková je jako hřejivé slunce, které vyzařuje něhu, lásku, klid a pochopení. Miluje lidi a ráda se směje. Setkání s ní je jako vstoupit branou do ráje a potkat se s bohyní věčné energie.