Tahle voda je naše

Tahle voda je naše
Foto: Leonardo.ai

Mnohovrstevnatý román o sporu dvou čtvrtí

A. Gravensteen po debutu z polárních krajů a paralelních světů s názvem Pohyby ledu zavede čtenáře na podobně exotické území Prahy 6. Mnohovrstevnatý román nadchne především čtenáře se slabostí pro vybroušený styl a literární potměšilost.

Tahle voda je naše
Foto: se souhlasem nakladatelství Paseka

Bubeneč a Dejvice jsou celkem poklidné pražské čtvrti, dokud nedojde k havárii pitné vody. Pak se začnou dít divné věci: květen nekončí a červen nepřichází, na dosud neviditelné hranici mezi oběma čtvrtěmi se objeví stříbrná čára, která nejde odstranit, voda neteče a nevraživost vzrůstá.

Do událostí se vkládá Klub přátel starých Dejvic, trojice bubenečských přátel se jmény vyslovovanými pozpátku, architekt hledající podzemní město a jeho přítelkyně z pasáže Riviéra. Z rádia to s vtipem sobě vlastním komentuje profesor Hlístek a přímo na místě vše bedlivě pozoruje stará paní Rukavičková se svým psem Boxíkem.

Před téměř deseti lety se skutečně s vodou na Praze 6 něco stalo. Tenhle moment je inspiračním bodem, od kterého se rozbíhá autorovo vyprávění. A. Gravensteen opět poťouchle pomrkává na čtenáře, pohrává si s fikčním světem a ukazuje, že je nejen báječný vypravěč, ale i pozorovatel,“ říká redaktorka knihy Barbora Klimtová.

Pražský scénář

Pražský scénář

Autofikční román inspirovaný autorčinými vzpomínkami na Milana Kunderu vypráví o vztahu mezi charismatickým, ale velmi…
Číst dále

O autorovi:

A. Gravensteen je pseudonym skutečného člověka, který z důvodů, jimž sám plně nerozumí, nechce pro svou literární tvorbu, jíž se věnuje ve volném čase, kterého z poměrně obvyklých příčin příliš nemá, používat své skutečné jméno, které ovšem pro jiné účely, např. autorské smlouvy, používá vcelku běžně. Má rád dlouhá souvětí.

Autor debutoval románem Pohyby ledu (Paseka 2019), který web Aktuálně označil za „mistrovskou manipulací tajemného českého autora“, literární kritik Petr A. Bílek ho prohlásil za „jeden z nejpozoruhodnějších českých románů posledních let“ a spisovatelka Anna Cima za dílo, které se „čte jedním dechem“.

Zdroj: Matěj Senft, paseka.cz, databazeknih.cz, knizniklub.cz

Další články z této rubriky

Můj mladší bratr

Můj mladší bratr

Jaké bylo Československo v osmdesátých letech? A co obsahovala petice katolického aktivisty Augustina Navrátila?

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*