Herec, komik, imitátor, divadelní ředitel, sportovec, spisovatel … Dodnes je hodnocen jako výborný komik, a přestože od jeho úmrtí uplynulo již více něž šedesát let, jeho filmy jsou i dnes pravidelně vysílány a můžeme se u nich pobavit stejně, jako když byly aktuální. Jan Werich jej zařadil k deseti nejlepším komikům světa.
Narodil se 8. dubna roku 1981 v Liberci a zde si užíval své dětství. Herectví patrně podědil po svém tatínkovi, který byl sice krejčí, ale hrál divadlo jako ochotník. V roce 1901 se celá rodina přestěhovala do Prahy na Žižkov. Právě tato čtvrť byla plná hospůdek, v nichž vystupovali komici a lidoví baviči, které Vlasta Burian obdivoval.
Kromě herectví měl rád sport – především fotbal. A miloval také operu – měl výborný hudební sluch a zajímavý hlasový rozsah (dokázal vyzpívat i sopránové árie). Jednu dobu dokonce zamýšlel stát se operním pěvcem.
Jeho tatínek, přestože si přál mít ze syna obchodníka, uznal, že synův talent je opravdu neobvyklý, a tak se Vlasta Burian, který byl o svých schopnostech přesvědčený, ucházel o angažmá přímo v Národním divadle. Tam jej sice přijali, ale pouze do sboru. Avšak tohle odstartovalo jeho uměleckou kariéru. Poté přešel do Vinohradského divadla, kde si ho všiml Karel Hašler, který působil jako ředitel divadla Rokoko.
Tak nastala doba, kdy se Vlasta Burian věnoval svým dvěma největším zálibám: přes den sportu a večer vystupoval v kabaretu. Později vystupoval v kabaretech Motmartre, Červená sedma a Revoluční scéna. Dokázal geniálně napodobovat zvířata, lidi, dokonce i hudební nástroje. Byl mistrem improvizace, jeho vystoupení byla svérázně hravá, plná komiky a parodie.
Ve filmu se, tehdy již jako uznávaný herec, objevil poprvé až ve svých dvaatřiceti letech v roce 1923. O dva roky později si založil vlastní divadlo – Divadlo Vlasty Buriana, které fungovalo až do roku 1944, kdy bylo uzavřeno nacisty.
Největšího úspěchu se mu dostalo právě až ve filmu zvukovém – jen ve 30. letech natočil sedmnáct filmů. Některé jeho filmy byly v té době natáčeny zároveň v české i německé verzi – patří k nim například On a jeho sestra (1931) nebo To neznáte Hadimršku (1931). V této době byl populární už i v Berlíně a ve Vídni.
Nejraději pracoval pod vedením Karla Lamače a Martina Friče – natočil i filmy, které nebyly psány přímo pro něj: Gogolův Revizor nebo Herrmannův U snědeného krámu (oba filmy byly natočeny v roce 1933).
Ovšem určitě nezapomenutelné jsou filmy, jejichž scénáře byly napsány přímo pro Vlastu Buriana: Lelíček ve službách Sherlocka Holmese (1932) – zde vytvořil, stejně jako jeho herecká partnerka Lída Baarová, dvojroli, postavu Sherlocka Holmese si v tomto filmu zahrál Martin Frič nebo Anton Špelec, ostrostřelec (1932). V roce 1937 natočil Tři vejce do skla, opět to byla role, která patřila pouze jemu – v toto případě si zahrál dokonce trojroli!
Po jeho boku se ve filmech objevil další vynikající herec – Jaroslav Marvan, který mu byl rovnocenným partnerem: U pokladny stál (1939), Přednosta stanice (1941), Ducháček to zařídí (1938) nebo Katakomby (1940) – které jsou hodnoceny jako Burianův nejlepší film.
A dokonce si v roce 1943 zahrál v Národním divadle roli principála v Prodané nevěstě.
Po II. světové válce byl za údajné styky s nacisty potrestán finanční pokutou a zákazem veřejných vystoupení. Vlasta Burian požádal o rehabilitaci a zrušení tohoto zákazu v padesátých letech. Bylo mu umožněno od roku 1953 vystupovat a zahrál si ještě v několika filmech – s Janem Werichem třeba v nezapomenutelné pohádce Byl jednou jeden král (1954).
Na počest tohoto krále komiků je již několik let udílena Cena humoru Vlasty Buriana našim nejlepším bavičům.
O toto umělci byla napsána řada knih, poslední, která se objevila na pultech knihkupectví, vyšla letos.
Jak vysoko může vystoupat hvězda brilantního komika, tak hluboko může zase padnout. Geniální Vlasta Burian ožívá v příběhu, který ve smíchu skrývá slzy, v radosti děs a ukazuje, jak barevný byl svět, který známe jen z černobílých filmů. Román nahlíží na Burianovu filmovou a divadelní kariéru i soukromý život od poloviny třicátých let dvacátého století přes schizofrenní atmosféru německé okupace až po úplný rozpad celého jeho milovaného světa v poválečném období. Seznamte se, Vlasta Burian, muž, který nade vše miloval smích svého publika.
Zdroj: redakce – Olga Skálová, cs.wikipedia.org, databazeknih.cz, knizniklub.cz, argo.cz, nfa.cz
Buďte první kdo přidá komentář